Otázky - Účetní výkaznictví státu
Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí k problematice sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu
- Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí - rok 2022
- Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí - rok 2018
- Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí - rok 2017
- Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí - rok 2016
- Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí - rok 2015
- Přehled často kladených dotazů a jejich odpovědí - rok 2014
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2022 | Je možné využít pro vyplnění výkazu seznam přílohu č. 3b k vyhlášce č. 383/2009 Sb. ve formátu .xls a uložit ji ve formátu .xml pro odeslání do CSÚIS? | Ne. Formát .xml výkazu seznam musí odpovídat platným XSD schématům zveřejněným na internetových stránkách Státní pokladny, což pouhé uložení formátu .xls do formátu .xml nesplňuje. Účetní jednotky mají ve většině případů tvorbu výkazu seznam jako součást svého ekonomického informačního systému, ve kterém jej vyplňují a odesílají do CSÚIS stejným způsobem jako všechny ostatní požadované účetní výkazy. Pokud jej ÚJ v ekonomickém informačním systému nenalezne, je zapotřebí kontaktovat svého dodavatele ekonomického informačního systému pro jeho nastavení nebo vytvořit .xml soubor ručně podle vzoru k příslušnému XSD schématu. |
| 2/2022 | Kde se zjistí informace pro vyplnění kritérií významnosti v Části I výkazu seznam u vykázaných ÚJ (aktiva netto, cizí zdroje, náklady, výnosy)? | Vykazující ÚJ kontaktuje příslušnou ÚJ s žádostí o poskytnutí těchto informací. Vykazující ÚJ může využít informace z účetní závěrky vykázané ÚJ zveřejněné na stránkách Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky (justice.cz) nebo zveřejněné na internetových stránkách vykazované ÚJ. |
| 3/2022 | Co se má vyplnit do kritérií významnosti v Části I výkazu Seznam (aktiva netto, cizí zdroje, náklady, výnosy), pokud vykázaná ÚJ zatím nemá sestavenou účetní závěrku za požadovaný rok? | Pokud ÚJ zatím nesestavila účetní závěrku pro daný rok, může vykazující ÚJ využít informace z účetní závěrky předcházejícího účetního období vykazované ÚJ. Příklad: Pro vyplnění seznamu předávaného do 15. 1. 2023 s daty k 31. 12. 2022 se využijí informace z účetní závěrky dané ÚJ k datu 31. 12. 2021. |
| 4/2022 | Kdy je povinnost předat výkaz (seznam, PKP) považována za splněnou? | ÚJ po odeslání výkazu musí kontrolovat svůj Inbox dostupný pro každou ZO/NZO ve webové aplikaci na internetových stránkách Státní pokladny. Teprve poté, co se v Inboxu objeví zpráva o úspěšném zpracování výkazu (zpráva s kódem PROCOK), je daný výkaz bez chyb úspěšně přijat do CSÚIS. Pokud ÚJ předává své výkazy prostřednictvím kraje, vyžádá si tuto informaci o úspěšném zpracování (nikoliv jen o úspěšném odeslání) od příslušného kraje. |
| 5/2022 | Co znamená atribut „Konsolidovaná účetní závěrka“ v Části I výkazu seznam? | Atribut „Konsolidovaná účetní závěrka“ poskytuje informaci, zda vykazovaná účetní jednotka je společností, která sama za sebe sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, tzn. že je mateřskou společností, která ovládá jiné společnosti. Společně tvoří konsolidační celek, za který mateřská společnost sestavuje konsolidovanou účetní závěrku. Příkladem může být Skupina ČEZ. Ve většině případů se tedy u vykazovaných společností bude jednat o nekonsolidující ÚJ, proto se vyplní „0“/“Ne“. Daný atribut „Konsolidovaná účetní závěrka“ se netýká zahrnutí ÚJ do Konsolidačního celku Česká republika. |
| 6/2022 | Je možné ve výkazu seznam uvádět vlastní IČO? | Ne. Účetní jednotka v žádné ze tří částí výkazu seznam nesmí uvádět vlastní IČO. Vlastní IČO je pouze součástí hlavičky výkazu. |
| 7/2022 | Pokud ÚJ nevlastní žádný majetkový podíl a není členem žádného sdružení či spolku, musí předávat výkaz seznam? | Ano. Účetní jednotka je v takovém případě povinna předat prázdné části seznamu, u kterých vyplní pouze hlavičku. |
| 8/2022 | Jaký partner se vykazuje na položce MZA_B.III.9. Běžný účet v Části III PKP? | Partnerem u běžného účtu je vždy banka, u které jsou zřízeny běžné účty, nikoliv jednotlivé ÚJ, které poslali nebo přijali finanční prostředky. |
| 9/2022 | Pokud ÚJ není příjemcem žádné investiční dotace, co má vykázat v Části III PKP u položek dlouhodobého majetku? | Jestliže ÚJ nepřijala žádnou investiční dotaci, nevykáže v Části III PKP u položek dlouhodobého majetku (do MZA_A.II.8.) žádnou hodnotu. Algoritmus kontrol je pro dané majetkové účty odlišný, jelikož se v jejich případě hodnoty z Části I PKP a Části III PKP sčítají (hodnota majetku = hodnota majetku bez dotace z Části I + hodnota dotace z Části III). U všech ostatních položek se musí součet hodnot v rozpadu po partnerech v Části III PKP rovnat částce položky v Části I PKP. |
| 10/2022 | Co má ÚJ dělat, pokud nastanou technické problémy s odesláním výkazu? | ÚJ musí nejprve kontaktovat své IT pracovníky a pokusit se o nápravu. Pokud IT pracovníci dané ÚJ problém nevyřeší, je možné v případě technických problémů s vytvořením či odesláním výkazů napsat na adresu servicedesk@spcss.cz, kde se dotazu budou věnovat IT pracovníci z řad dodavatelů ekonomických systémů MF. Na Service Desk je nutné obracet se s konkrétním požadavkem, nikoli obecným. |
| 11/2022 | Co znamená chybové hlášení v Inboxu „výkaz pro dané období není naplánován“? | S největší pravděpodobností ÚJ špatně vyplnila data k výkazu, což je při daném chybovém hlášení nutné zkontrolovat. Hlavička výkazu musí obsahovat vždy dvě data, a to datum sestavení (aktuální den odeslání výkazu) a datum výkazu, tzn. datum, ke kterému je výkaz sestavován, tj. vždy 31. 12. požadovaného období (v případě výkazu seznam a PKP). |
| 12/2022 | Co znamená chybové hlášení v Inboxu „nesprávná struktura či syntaxe zprávy“? | Odeslaný výkaz není ve správném formátu. Pro odeslání je nutné, aby výkaz ve formátu .xml odpovídal struktuře stanovené platnými XSD schématy zveřejněnými na internetových stránkách Státní pokladny. |
| 13/2022 | Co znamená chybové hlášení v Inboxu „hodnota mimo číselník“? | V případě výkazu seznam jde ve většině případů o uvedení chybného/neplatného IČO. U výkazu PKP se může jednat také o chybný kód položky (chybějící tečka za písmenem, římskou či arabskou číslicí, mezera mezi kódem položky, neexistující položka z důvodu překlepu). |
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2018 | Může si účetní jednotka stanovit hladinu, od které bude vykazovat vzájemné vztahy v Části III PKP? | NE. Účetní jednotka uvádí v Části III vzájemné vztahy bez ohledu na jakoukoliv hladinu významnosti, kterou si účetní jednotka stanovila (např. hladina pro vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazku uvedená ve výčtu konsolidovaných jednotek státu). |
| 2/2018 | Musí účetní jednotky sestavující individuální účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS vycházet z této účetní závěrky i pro účely sestavení PKP? | NE. Účetní jednotky s povinností sestavit individuální účetní závěrku podle IFRS nepoužijí k sestavení PKP tuto účetní závěrku, ale závěrku sestavenou podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud má účetní jednotka povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle zákona o účetnictví s použitím mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS, pak musí být PKP sestaven na základě údajů z této účetní závěrky. |
| 3/2018 | Musí konsolidovaná jednotka státu využívající pro sestavení účetní závěrky hospodářský rok sestavit PKP k poslednímu dni kalendářního roku? | ANO. Podle § 13 odst. 2 vyhlášky č. 312/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí konsolidovaná jednotka státu, která sestavuje účetní závěrku k jinému okamžiku než k poslednímu dni kalendářního roku, sestavit PKP v rozsahu mezitímní účetní závěrky k poslednímu dni kalendářního roku a provést takové úpravy, aby byly vykázány veškeré skutečnosti za období tohoto kalendářního roku. |
| 4/2018 | Na jakých položkách se v Části I PKP vykazuje přijatá provozní dotace a investiční dotace? |
Přijatá provozní (neinvestiční) dotace se vykazuje v Části I PKP na položce výnosů B.IV.A. – Výnosy z transferů. Přijatá investiční dotace u jednotek postupujících podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. se vykazuje v Části III PKP. V Části I PKP je uvedena pouze hodnota majetku snížená o danou investiční dotaci. K této problematice je na internetových stránkách Ministerstva financí zveřejněna Metodická pomůcka pro vykazování majetku pořízeného z dotace v PKP. |
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2017 | Platí nová verze Konsolidačního manuálu 3.0 také pro účetní období roku 2016? | Ano, nová verze Konsolidačního manuálu 3.0 platí i pro účetní období roku 2016. |
| 2/2017 | Hlavička PKP obsahuje i element „Kapitola“. Jakým způsobem se má používat? | Element „Kapitola“ není povinným v hlavičce PKP. Je doporučováno jej nepoužívat. Pokud je v rámci ekonomického informačního systému element „Kapitola“ povinný, může se použít hodnota „999“. |
| 3/2017 | V případě, že se u registrované zodpovědné osoby/náhradní zodpovědné osoby již nepožaduje přístup do CSÚIS, je nutné o této skutečnosti informovat Kompetenční centrum Integrovaného informačního systému Státní pokladny? | Zodpovědná osoba/náhradní zodpovědná osoba, u které se již nepožaduje přístup do CSÚIS, by měla být zneplatněna, a to standardním odesláním registračního formuláře s uvedením požadavku č. 9 do datové schránky Ministerstva financí. V případě, že nemá účetní jednotka datovou schránku, odesílá registrační formulář elektronicky na e-mail registraceZO@mfcr.cz. |
| 4/2017 | Má se v Části III PKP vykázat celá historie přijatých dotací na pořízení dlouhodobého majetku? | Ano, nicméně pokud nejsou takovéto informace známy nebo by jejich získání vyvolalo výrazný nárůst pracnosti či nákladů, vykáže účetní jednotka přijaté dotace na pořízení dlouhodobého majetku od 1. 1. účetního období, kdy došlo poprvé k zahrnutí účetní jednotky do účetní konsolidace státu. |
| 5/2017 | Vykazuje se dotace na pořízení dlouhodobého majetku v Části III PKP, která je evidována na podrozvahových účtech, zároveň také na některé z položek podrozvahy Části IV PKP? | Dotace přijaté před 1. 1. 2016 budou ponechány v Části IV PKP na položce P.I.5. Ostatní majetek. Dotace přijaté od 1. 1. 2016 nebudou vykázány v Části IV PKP, ale budou uvedeny v Části III PKP u příslušného majetkového účtu, kdy ve sloupci Brutto bude uvedena výše přijaté dotace a ve sloupci Výše opravné položky vytvořená v běžném období bude uvedena výše spotřebované dotace. |
| 6/2017 | Bude Ministerstvem financí poskytnut nástroj pro tvorbu výkazů ve formátu xml podle platných XSD schémat? | Ne. Ministerstvo financí nemá v současné době možnost poskytnout takový nástroj. Účetní jednotka musí podniknout takové kroky, aby byla schopna sama vytvořit výkaz ve formátu xml podle platných XSD schémat. |
| 7/2017 | V rámci jedné budovy působí více konsolidovaných jednotek státu. Vlastníkem této budovy je pouze jedna z nich. Jakým způsobem bude v PKP vykázáno přefakturování např. energií jak na straně vlastníka, tak na straně ostatních konsolidovaných jednotek státu? | Pokud vlastník provádí pouhé přeúčtování částky na ostatní konsolidované jednotky státu, aniž by docházelo na jeho straně k navyšování částky, např. o úhradu spojenou s administrativní činností, vykáže vlastník částku energie za příslušným dodavatelem v plné výši v Části III PKP. Následné přeúčtování částky provede prostřednictvím snížení příslušného nákladového účtu, a to s partnerem „444“, proti příslušné položce pohledávek, kde již jako partnera uvede konkrétní konsolidovanou jednotku státu. Ostatní konsolidované jednotky státu, které se takto podílejí na úhradě energií, na straně závazků uvedou příslušného vlastníka budovy a na straně nákladů použijí partnera „444“. |
| 8/2017 | Na jaké položce v Části I PKP se vykazují kurzové rozdíly? | Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů, které nejsou oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, se vykazují v Části I PKP na položce C.I.4. Kurzové rozdíly. Kurzové rozdíly vzniklé přepočtem zůstatků v cizích měnách kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou se v PKP Části I vykazují na položkách A.II.3. Kurzové ztráty a B.II.3. Kurzové zisky. |
| 9/2017 | Na kterých závazkových položkách mají být v Části I PKP vykázány přiznané dividendy? | Závazky vzniklé z titulu přiznání dividend vykáže konsolidovaná jednotka státu na položkách D.III.19. Závazky k vybraným ústředním vládním institucím nebo D.III.20. Závazky k vybraným místním vládním institucím, a to s ohledem na subjekt, kterému je dividenda přiznána. V případě, že je přiznána např. ministerstvu, dojde k vykázání na položce D.III.19., pokud je přiznána např. obci, dojde k vykázání na položce D.III.20. |
| 10/2017 | Jakým způsobem si účetní jednotka zobrazí xml PKP ve vyhláškové podobě? | Zodpovědná osoba účetní jednotky má možnost si ve Webové aplikaci prostřednictvím záložky „Monitoring výkazů“ a následně pomocí filtrů zobrazit PKP ve vyhláškové podobě. Náhradní zodpovědná osoba musí o tento přístup požádat Kompetenční centrum Integrovaného informačního systému Státní pokladny. |
| 11/2017 | Je nutné registrovat jak zodpovědnou osobu, tak i náhradní zodpovědnou osobu? | Zodpovědná osoba svou registrací získává přístup do CSÚIS a je jí umožněno zasílání dat a přijímání zpětných informací. Registrace náhradní zodpovědné osoby je doporučována, a to např. z důvodu absence (dovolená, nemoc) zodpovědné osoby, kdy je náhradní zodpovědné osobě umožněno nahradit zodpovědnou osobu a komunikovat s CSÚIS. |
| 12/2017 | Je možné odesílat výkazy prostřednictvím e-mailu, popř. datovou schránkou, v jiném formátu než xml? | Ne. Výkazy musejí být zaslány pomocí Webové aplikace, popř. prostřednictvím webových služeb (v tomto případě je třeba obrátit se na svého dodavatele ekonomického informačního systému), a to pouze ve formátu xml podle platných XSD schémat. |
| 13/2017 | Musí spravující jednotka informovat konsolidované jednotky státu o jejich zahrnutí do konsolidačního celku státu i v případě, že je informovala v minulém účetním období a nedošlo k žádné změně? | Ano. Z příslušných ustanovení § 11 konsolidační vyhlášky státu vzniká spravující jednotce povinnost každoročně informovat konsolidované jednotky státu o jejich zahrnutí do konsolidačního celku státu vždy s každým zveřejněním výčtu Ministerstvem financí. |
| 14/2017 | Jaká data jsou vykazována v PKP v případě, kdy účetní jednotka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle zákona o účetnictví? | Účetní jednotka, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle zákona o účetnictví, vykazuje v PKP data z konsolidované účetní závěrky, a to i v případě, že její dceřiné společnosti nejsou uvedeny ve výčtu konsolidovaných jednotek státu a dalších subjektů (o této skutečnosti je doporučeno informovat Ministerstvo financí). |
| 15/2017 | Předávají se i nevyplněné části PKP? | Ano. Účetní jednotka je povinna předat i nevyplněné části PKP. V dané části PKP účetní jednotka vyplní pouze hlavičku a předá tuto část PKP prázdnou. |
| 16/2017 | Platný vzor PKP neobsahuje dvě položky krátkodobého finančního majetku - B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků a B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků, které jsou dobrovolnými svazky obcí používány. Na jakých položkách v PKP má dobrovolný svazek obcí vykazovat v případě, že položky B.III.11. a B.III.12. používá? | Na straně příjmu výkazu PKP došlo k povolení použití položek B.III.11. Základní běžný účet územních samosprávných celků a B.III.12. Běžné účty fondů územních samosprávných celků a účetní jednotka je může použít. Pokud z jakéhokoliv důvodu nemůže účetní jednotka v PKP výše uvedené položky použít, pak případné hodnoty na těchto položkách doporučujeme vykazovat na položce B.III.9. Běžný účet. Uvedený postup platí pro účetní období roku 2016 a 2017. V rámci nejbližší novely vyhlášky č. 383/2009 Sb. dojde k doplnění chybějících položek do vzoru PKP (přílohy č. 3a vyhlášky č. 383/2009 Sb.). V případě, že stav zpracování výkazu v důsledku vykázání na položce B.III.9. skončí s chybou kontroly ZQ_JVK070Q009_ZM_PKPK04 a bude se jednat o jedinou chybu, pak dojde ze strany Ministerstva financí k udělení výjimky pro danou kontrolu. |
| 17/2017 | Pokud bude v Části I PKP (příp. v Části IV PKP) na položce, která se musí sledovat v Části III PKP po partnerech, uvedena hodnota v Kč 0,00, musí být tato hodnota uvedena také v Části III s partnerem např. identifikátor „444“? | Ne. Pokud bude v Části I PKP (případně v Části IV PKP) uvedena hodnota nula na položce, kterou požadujeme sledovat v Části III PKP po partnerech, potom nebude kontrola v CSÚIS takovou hodnotu položky v Části III PKP po partnerech kontrolovat. |
| 18/2017 | Pokud bude v Části I PKP (příp. v Části IV PKP) vykázaná částka na takové položce, která je dále sledována v Části III PKP po partnerech, ale veškeré vztahy související s touto položkou jsou se subjekty, které nejsou uvedeny ve výčtu konsolidovaných jednotek státu a dalších subjektů, musí být i přesto tato částka uvedena v Části III PKP? | Ano. V tomto případě bude v Části III PKP uvedena částka vykázaná v Části I PKP (příp. v Části IV PKP), kdy je možné tuto částku vykázat v jednom řádku s uvedením partnera pomocí identifikátoru „444“, nebo ve více řádcích s IČO konkrétní účetní jednotky. |
| 19/2017 | Na jaké položce v Části I PKP bude vykázána odložená daňová pohledávka či odložený daňový závazek a případně jaký partner má být vykázán v Části III PKP? | Odložená daňová pohledávka bude vykázána v Části I PKP na položce MZA A.IV.5. Ostatní dlouhodobé pohledávky, nebo na MZA B.II.33. Ostatní krátkodobé pohledávky a v Části III PKP bude tato položka v souvislosti s odloženou daňovou pohledávkou vykázána pomocí identifikátoru „444“. Odložený daňový závazek bude vykázán v Části I PKP na položce MZP D.III.7. Ostatní dlouhodobé závazky, nebo na MZP D.III.38. Ostatní krátkodobé závazky a partner v Části III PKP bude vykázán obdobně jako v případě odložené daňové pohledávky. |
| 20/2017 | V jaké podobě má být vykazováno v příslušných částech PKP IČO a identifikátor „444“? | Zhotovitel vykazuje celé IČO vykazované účetní jednotky, přičemž může vycházet například z Administrativního registru ekonomických subjektů (Ares), tzn. že je IČO uváděno v osmimístném formátu včetně počátečních nul (např. Ministerstvo financí ČR – 00006947) a stejným způsobem bude použito u partnera (resp. u identifikátoru) 00000444. |
| 21/2017 | Může být v Části III PKP vykázáno u některé z položek IČO zhotovitele? | Vykazování vlastního IČO v Části III PKP nedoporučujeme a je přípustné pouze v opodstatněných případech. U dobrovolných svazků obcí je použití vlastního IČO přípustné v případě vykazování investičních transferů (viz platná Metodika tvorby PAP https://www.statnipokladna.cz/cs/csuis/metodicke-informace). |
| 22/2017 | Jaký partner by měl být vykázán v Části III PKP v souvislosti s operacemi týkajícími se emisních povolenek? | V Části III PKP v souvislosti se stavem položek, na kterých budou zachyceny transakce týkající se bezplatně alokovaných emisních povolenek od Ministerstva životního prostředí (např. položky N A.I.36. Ostatní náklady z činnosti, V B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti, MZP D.III.38. Ostatní krátkodobé závazky), by měl být vykázán partner Evropská unie, tedy identifikátor „444“. |
| 23/2017 | Na jaké položce v Části I PKP budou vykázány tržby z prodeje výrobků, pokud je příjemce vykazuje např. jako spotřebu energií? | Pokud je hodnota významná a protistrana může danou skutečnost vykazovat v nákladech jako spotřebu energií, doporučujeme ji v tomto případě vykázat v Části I PKP na položce V B.I.2. Výnosy z prodeje služeb, která se dále sleduje v Části III PKP po partnerech. Tímto způsobem by mělo dojít ke správnému vyloučení vzájemných vztahů. |
| 24/2017 | Na jaké výnosové položce Části I PKP má být vykázán odpis záporného konsolidačního rozdílu? | Odpis záporného konsolidačního rozdílu doporučujeme vykázat na položce V B.I.17. Ostatní výnosy z činnosti a v Části III PKP v souvislosti s touto skutečností uvést jako partnera identifikátor „444“. |
| 25/2017 | Jak jsou vykazovány hodnoty ve sloupci „Korekce“ v Části I PKP? | Vytvořené opravné položky a oprávky k jednotlivým položkám v Části I PKP jsou vykazovány ve sloupci „Korekce“ s kladnou hodnotou. |
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2016 | Jakým způsobem v PAP vykázat dotaci, kdy jako poskytovatel vystupuje magistrát (městský obvod) a jako příjemce dotace vystupuje městský obvod obce daného magistrátu, v případě, kdy Metodika tvorby PAP nedovoluje použití vlastního IČO? A jakým způsobem v PAP vykázat prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku mezi městskými částmi jedné obce? | V tomto případě není možné, aby obec (magistrát) vykázala na nákladech (syntetický účet 572) poskytnutou dotaci sobě samé (městskému obvodu) a zároveň stejná obec (městský obvod) ve výnosech popřípadě i v pasivech (syntetický účet 672 a 403) vykázala opět sama sebe (magistrát). Magistrát i městský obvod jsou jednou účetní jednotkou a došlo by tak k nadhodnocení a zkreslení vykazovaných skutečností za účetní jednotku jako jeden celek. Obdobně to platí pro prodej majetku mezi městskými obvody. Nejenže dochází ke zkreslení nákladů a výnosů z prodeje majetku, ale zároveň dochází ke zkreslení hodnoty samotného prodaného majetku, který má tak v účetnictví novou pořizovací cenu, ačkoliv se jedná o jednu účetní jednotku. Není tedy možné, aby jedna účetní jednotka sama za sebou takovým způsobem vykazovala jakékoliv vztahy a zkreslovala tak údaje v účetní závěrce pro její uživatele. Taková účetní závěrka pak není v souladu se zákonem o účetnictví a jeho prováděcími vyhláškami. |
| 2/2016 | Předává příspěvková organizace Pomocný konsolidační přehled? | NE, příspěvková organizace nepředává Pomocný konsolidační přehled. |
| 3/2016 | Platí pro vysvětlování významných částek (Část XVII PAP a Část V PKP) i jiné pravidlo významnosti než je 10 % hodnoty aktiv netto? | NE, v Části PAP XVII a PKP V jsou vysvětlovány pouze položky, u kterých je to Metodikou tvorby PAP a Konsolidačním manuálem vyžadováno, a které zároveň svojí hodnotou převyšují podmínku významnosti 10 % hodnoty aktiv netto. V takovém případě je vysvětlováno pouze 5 nejvýznamnějších skutečností vzhledem k jejich hodnotě. |
| 4/2016 | Jaké kontroly jsou nastaveny při příjmu PKP do CSÚIS? | PKP při příjmu do CSÚIS prochází systémem tzv. vnitrovýkazové a mezivýkazové kontroly, např. je kontrolován bilanční princip (aktiva = pasiva) v rámci Části I PKP. Tabulka všech kontrolních vazeb je zveřejněna a pravidelně aktualizována na internetových stránkách Státní pokladny. Poslední platná verze je k dispozici zde https://www.statnipokladna.cz/cs/aktuality/2015/informace-kompetencniho-centra-iissp--ak-1095. |
| 5/2016 | Mají účetní jednotky vykazovat v PKP své dceřiné společnosti? | Ne. Má-li účetní jednotka povinnost podle zákona o účetnictví sestavit konsolidovanou účetní závěrku, vyplní údaje do PKP z konsolidované účetní závěrky, přičemž tuto skutečnost uvede zhotovitel v hlavičce Části I PKP. V opačném případě, kdy účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, není PKP za dceřiné společnosti do CSÚIS předáván. |
| 6/2016 | Budou účetní jednotky, které zaniknou v průběhu roku 2016, předávat PKP? | Ne. Účetní jednotky, které zaniknou, nebo u kterých dojde k prodeji podílu v průběhu roku 2016, nebudou mít povinnost předávat žádnou část PKP. |
| 7/2016 | Je nutné vysvětlovat v Části V PKP skutečnosti, které se vážou k partnerům mimo konsolidační celek? | Ano. V Části V PKP jsou sledovány významné skutečnosti za partnery bez ohledu, jestli jsou nebo nejsou v konsolidačním celku (uvedeni ve výčtu). |
| 8/2016 | Pokud účetní jednotka předává Část VI PKP, předává i ostatní části? | Ne. Pokud účetní jednotka předává Část VI PKP, nepředává ostatní části PKP. Účetní jednotka nalezne informaci o tom, které části PKP předává, ve výčtu účetních jednotek a dalších subjektů, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/ucetni-vykaznictvi-statu/vycet-konsolidovanych-jednotek-statu-a-d). |
| 9/2016 | Musí se u nerezidenta vyplňovat kód země i jeho název? | V případě uvádění nerezidentů je doporučeno vykázat kód země i přesný název zahraničního subjektu. Vzhledem k účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti je umožněno vykázat pouze kód země nebo nezaměnitelný identifikátor v souladu s Metodikou tvorby PAP Příloha č. 1 Číselník Partneři PAP https://www.statnipokladna.cz/cs/csuis/metodicke-informace). |
| 10/2016 | Může se stát, že v PKP budou některé řádky nevyplněny, jelikož nemají ekvivalenci v rozvaze? | Ano. PKP je výkaz, který bude vyplňován a předáván zejména obchodními společnostmi, ale také dobrovolnými svazky obcí a zdravotními pojišťovnami. PKP proto obsahuje i položky, které se v individuálních výkazech předávajících účetních jednotek nemusí vyskytovat. |
| 11/2016 | Budou mít účetní jednotky možnost zobrazit .XML PKP ve vyhláškové podobě? | Ano. PKP bude ve vyhláškové podobě k zobrazení prostřednictvím webové aplikace, do které budou mít účetní jednotky zřízen přístup po registraci zodpovědné osoby (náhradní zodpovědné osoby). |
| 12/2016 | V případě, že Ministerstvo financí zjistí rozdíl, který vyhodnotí jako významný, a zašle účetním jednotkám žádanku PKZ, je nutné, aby účetní jednotka, u které byla chyba prokázána, tuto chybu opravila, nebo pouze vysvětlí rozdíl a k opravě dojde na straně Ministerstva financí? | Účetním jednotkám bude umožněno, do uzavření období pro předávání výkazů do CSÚIS, výkaz opravit a znovu předat. V opačném případě, kdy opravy již nejsou možné, využijí účetní jednotky Pomocný konsolidační záznam, prostřednictvím kterého rozdíl vysvětlí a opravu provede Ministerstvo financí v konsolidačním modulu (účetní jednotky ve svém výkazu rozdíl opraví v následujícím účetním období). |
| 13/2016 | Jakým způsobem se stanoví hladiny významnosti pro vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazků a k čemu slouží? Je možné tyto hladiny v dalších letech měnit? | Účetní jednotky si stanoví výši ocenění pohledávek a závazků (hladiny významnosti) od které bude prováděno vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazků, jehož cílem je ještě před odesláním účetních záznamů do CSÚIS odstranění možných rozdílů v identifikaci vzájemných vztahů mezi konsolidovanými jednotkami státu. Způsob stanovení hladiny významnosti je ponechán na rozhodnutí účetní jednotky. Ministerstvo financí vydalo metodickou pomůcku, která obsahuje doporučený postup stanovení hladiny významnosti a provedení vzájemného odsouhlasení pohledávek a závazků (konsolidacni-manual). Hladiny významnosti je možné každý rok měnit. Tuto skutečnost je nutné sdělit příslušné spravující jednotce. |
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2015 | Budou spravující jednotky předávat seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu, v účetním období roku 2015, ve stejné struktuře a stejným způsobem jako v případě dobrovolného předání ke kterému došlo v závěru roku 2013? | V účetním období roku 2015 dochází k předání seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku (seznam) ve stavu k 31. prosinci 2014, a to nejpozději do 31. března 2015. Na obce, jejichž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je k 1. lednu 2014 menší než 10 000 obyvatel, se povinnost předávat seznam za účetní období roku 2014 nevztahuje. Tyto obce budou seznam poprvé předávat ve stavu k 31. prosinci 2015, nejpozději do 15. ledna 2016. Struktura seznamu byla upravena a vzor nového seznamu je přílohou č. 1 konsolidační vyhlášky státu. Seznam již nebude zasílán elektronicky, ale spravující jednotky jej předají do CSÚIS v souladu s vyhláškou č. 383/2009 Sb. (technická vyhláška o účetních záznamech). |
| 2/2015 | Bude se výčet konsolidovaných jednotek státu a dalších subjektů 2015 zveřejněný na webových stránkách Ministerstva financí ČR aktualizovat? | Rozsah subjektů ve výčtu konsolidovaných jednotek státu a dalších subjektů 2015 se již nebude pro účetní období roku 2015 měnit. Předpokládáme ale, že dojde k aktualizaci hladin významnosti podle § 22 odst. 1 pro vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazků na základě předaných seznamů účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu. |
| 3/2015 | V jakém případě se vyplňuje Část II seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu a jaké účetní jednotky se zde uvádí? | Část II, Přehled ostatních významných spoluvlastníků účetních jednotek uvedených v Části I, seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu vyplní spravující jednotka v případě, že uváděnou účetní jednotkou v Části I je obchodní korporace nebo zahraniční subjekt a zároveň hodnota ve sloupci C je ≥ 5 %. Spravující jednotka v Části II uvádí takové spoluvlastníky, kteří se významným způsobem podílí na rozhodování a řízení uváděné účetní jednotky, resp. drží jeden z vlivů na řízení a ovládání (ovládaná osoba, podstatný vliv a společný vliv) nebo drží vliv ve výši minimálně 10 %. Významnými spoluvlastníky mohou být účetní jednotky různých právních forem. |
| 4/2015 | Má spravující jednotka obec, v případě, že je členem dobrovolného svazku obcí, povinnost v seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu uvádět výčet ostatních členů dobrovolného svazku obcí? | Ne, spravující jednotka obec uvede v Části I seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu pouze své členství v dobrovolném svazku obcí. Ostatní členy dobrovolného svazku obcí spravující jednotka obec neuvádí. |
| 5/2015 | Jaké části seznamu účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu vyplňuje dobrovolný svazek obcí? | Spravující jednotka dobrovolný svazek obcí nejprve vyplní hlavičku formuláře v Části I, kde uvede svůj název, právní formu, sídlo a IČO. Dále hladiny významnosti, datum sestavení, okamžik sestavení a jméno a příjmení osoby odpovědné za sestavení seznamu. V tabulce v Části I uvede seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu, a to bez ohledu na velikost vlivu (např. účetní jednotky, ve kterých dobrovolný svazek obcí vykonává funkci zřizovatele či zakladatele). V Části II vyplní spravující jednotka dobrovolný svazek obcí hlavičku (obdobně jako v Části I) a uvede všechny ostatní významné spoluvlastníky účetních jednotek uvedených v Části I, a to v souladu s metodikou stanovenou Konsolidačním manuálem. V Části III vyplní spravující jednotka dobrovolný svazek obcí hlavičku (obdobně jako v Části I) a uvede všechny členy dobrovolného svazku obcí včetně podílů na jmění člena svazku v dobrovolném svazku obcí. Dobrovolné svazky obcí předávají seznam poprvé za účetní období roku 2015 do 15. ledna 2016. |
| 6/2015 | Pokud účetní jednotka v účetním období naplní podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku státu, naplňuje tyto podmínky automaticky i v dalších účetních obdobích? | V rámci novely konsolidační vyhlášky státu bude stanoveno, že pokud účetní jednotka, která není vybranou účetní jednotkou, v účetním období naplní podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku státu, naplňuje tyto podmínky i po tři po sobě následující účetní období. Touto úpravou dojde k posílení právní jistoty konsolidovaných jednotek státu splňujících podmínky významnosti pro zahrnutí do příslušných konsolidačních celků státu. |
| 7/2015 | Za jakých podmínek předává dobrovolný svazek obcí do CSÚIS Pomocný konsolidační přehled? | Dobrovolný svazek obcí předává do CSÚIS Pomocný konsolidační přehled po splnění podmínek významnosti podle § 10 odst. 2 konsolidační vyhlášky státu. V rámci novely konsolidační vyhlášky státu bude stanoveno, že pokud spravující jednotka dílčího konsolidačního celku státu dobrovolný svazek obcí v účetním období splní podmínky významnosti pro předání Pomocného konsolidačního přehledu, splňuje tyto podmínky i po tři po sobě následující účetní období. |
| 8/2015 | Jaké příspěvkové organizace mají v účetním období roku 2016 povinnost předávat Části XIV až XVII Pomocného analytického přehledu a vykazovat partnery označené symbolem „P2x“? | Povinnost předávat Části XIV až XVII Pomocného analytického přehledu a vykazovat partnery označené symbolem „P2x“ pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu mají všechny vybrané účetní jednotky, kromě vybraných účetních jednotek uvedených v § 3a odst. 2 a 3 technické vyhlášky o účetních záznamech, tedy i příspěvkové organizace s výjimkou příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo dobrovolný svazek obcí a jejichž aktiva celkem (netto) nepřesahují alespoň v jednom ze dvou bezprostředně předcházejících účetních období výši 100 000 000 Kč. Příspěvkovým organizacím byla pouze podle článku II vyhlášky č. 300/2014 Sb. přechodných ustanovení, bodu 4 udělena výjimka, podle níž v účetním období roku 2015 nevykazují a nepředávají příspěvkové organizace údaje pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu v rámci Pomocného analytického přehledu (tzn. Části XIV až XVII PAP, údaje o partnerech označených symbolem "P2x" a údaje o průměrné marži). |
| 9/2015 | Mají spravující jednotky povinnost v seznamu uvádět hladiny významnosti pro pohledávky a závazky, a pokud jsou uvedeny, jedná se o hladiny významnosti pro vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazků mezi konsolidovanými jednotkami státu? | Spravující jednotky nejsou povinny uvádět hladiny významnosti pro vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazků, nicméně z důvodu efektivního provádění odsouhlasení vzájemných pohledávek a závazků je doporučováno tyto hodnoty uvádět. Vzájemné odsouhlasení pohledávek a závazků se provádí mezi konsolidovanými jednotkami státu, které nejsou povinny provést odsouhlasení zůstatků nižších, než je hladina významnosti. |
| 10/2015 | Jakým způsobem a kam budou dotčené účetní jednotky předávat Pomocný konsolidační přehled? | Pomocný konsolidační přehled (PKP) je předáván do CSÚIS ročně ve stavu k 31. 12., a to do 31. 7. následujícího roku. K prvnímu předání PKP dojde nejpozději do 31. 7. 2017, s daty ve stavu k 31. 12. 2016. Přenos dat do CSÚIS může provést pouze zodpovědná osoba nebo náhradní zodpovědná osoba. Tuto osobu je třeba zaregistrovat pomocí formuláře, který je společně s návodem zveřejněn na webových stránkách Státní pokladny. Registraci bude nutno provést nejpozději do 31. 12. 2016. Účetním jednotkám bude umožněno předání PKP prostřednictvím spravující jednotky, pokud tak spravující jednotka stanoví. |
| 11/2015 | V jakých případech, pro potřeby účetní konsolidace státu, může účetní jednotka v Pomocném konsolidačním přehledu vykazovat partnera „444“? | Účetním jednotkám je umožněno vykazovat veškeré partnery, nebo pouze ty, kteří jsou zahrnuti do konsolidačního celku Česká republika. V případě, že se účetní jednotka rozhodne vykazovat pouze partnery zahrnuté do konsolidačního celku Česká republika, použije identifikátor partnera „444“ pro partnery mimo konsolidační celek Česká republika. |
| číslo/rok | dotaz | odpověď |
|---|---|---|
| 1/2014 | Jaké účetní jednotky budou zahrnuty za účetní období roku 2015 (1. fáze) a za účetní období roku 2016 (2. fáze) do účetní konsolidace státu? | V první fázi, za účetní období roku 2015, budou zahrnuty do účetní konsolidace státu pouze vybrané účetní jednotky, kromě zdravotních pojišťoven a příspěvkových organizací. V druhé fázi, za účetní období roku 2016, budou zahrnuty ostatní konsolidované jednotky státu podle vyhlášky o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku (dále jen „konsolidační vyhláška státu“). |
| 2/2014 | Bude mít příspěvková organizace povinnost vést účetnictví v plném rozsahu po zahrnutí do účetní konsolidace státu? | V současné době je v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 9 odst. 3 písm. c) uvedeno, že příspěvkové organizace, které nejsou konsolidovanou účetní jednotkou, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Podle konsolidační vyhlášky státu však všechny příspěvkové organizace budou konsolidovanou jednotkou státu. Z tohoto důvodu budou příspěvkové organizace zahrnuty do účetní konsolidace státu až ve druhé fázi za účetní období roku 2016. Zároveň v rámci připravované novely zákona o účetnictví, která nabude účinnosti dnem 1. ledna 2016 bude změněno výše uvedené ustanovení s tím, že již nebude rozhodující pro možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, zda příspěvková organizace bude či nebude konsolidovanou jednotkou státu, ale bude záležet na rozhodnutí zřizovatele. |
| 3/2014 | Budou mít vybrané účetní jednotky, vzhledem k postupnému zapojování dotčených subjektů do procesu účetní konsolidace státu, v první fázi za účetní období roku 2015, povinnost vykazovat partnery označené symbolem „P2x“ v Pomocném analytickém přehledu? | Za účetní období roku 2015 budou zahrnuty do procesu účetní konsolidace státu pouze vybrané účetní jednotky, kromě zdravotních pojišťoven a příspěvkových organizací. Vybrané účetní jednotky, předávající PAP, a v případě obcí pouze obce, jejichž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem k 1. 1. 2014 je roven nebo větší než 10 000, budou mít povinnost za účetní období roku 2015 vykazovat skutečnosti pro sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu. Za účetní období roku 2015 bude pro vybrané účetní jednotky předávající PAP povinné vykazovat skutečnosti pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu, včetně identifikace partnerů označených symbolem „P2x“, s výjimkou partnerů transakce označených symbolem „P22“ a některých partnerů transakce označených symbolem „P21“, kteří budou společně s průměrnou marží vykazováni na dobrovolné bázi. Více k dané problematice ve zveřejněné Metodice tvorby PAP pro rok 2015 (https://www.statnipokladna.cz/cs/csuis/metodicke-informace). |
| 4/2014 | Musí příspěvková organizace za účetní období roku 2015 předat do CSÚIS Části XIV až XVII? | V účetním období a za účetní období roku 2015 nepředávají příspěvkové organizace údaje pro účely sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační celky státu v rámci Pomocného analytického přehledu. Důvodem je skutečnost, že příspěvkové organizace nebudou v účetním období roku 2015 zahrnuty do Konsolidačního celku ČR, tedy nebudou konsolidovanou jednotkou státu. |
| 5/2014 | Co bude pro potřeby účetní konsolidace státu předávat za účetní období roku 2015 obec, jejíž počet obyvatel je nižší než 10 000 obyvatel? | Obec, jejíž počet obyvatel zveřejněný Českým statistickým úřadem je k 1. 1. bezprostředně předcházejícího účetního období, resp. k 1. 1. 2014, nižší než 10 000, nebude za účetní období roku 2015 předávat údaje pro potřeby účetní konsolidace státu. Tzn., že pouze obec, jejíž počet obyvatel je k 1. 1. 2014 větší nebo roven 10 000 bude v účetním období a za účetní období roku 2015 předávat rozšířený PAP v termínech daných technickou vyhláškou o účetních záznamech a seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu ve stavu k 31. 12. 2014, nejpozději do 31. 3. 2015. V roce 2016 (do 15. 1. 2016) již budou předávat seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu všechny obce bez ohledu na počet obyvatel. |
| 6/2014 | Předávají vybrané účetní jednotky, které nepředávají PAP, Pomocný konsolidační přehled? | Z vybraných účetních jednotek předávají do CSÚIS Pomocný konsolidační přehled pouze zdravotní pojišťovny a dále po splnění podmínek významnosti podle § 10 odst. 2 konsolidační vyhlášky státu dobrovolné svazky obcí. K prvnímu předání Pomocného konsolidačního přehledu dojde za účetní období roku 2016, a to nejpozději do 31. 7. 2017. |
| 7/2014 | Zasílají spravující jednotky seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu každý rok do 15. ledna běžného roku, i když nedošlo k žádné změně? | Ano, seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu bude zasílán do CSÚIS vždy do 15. ledna běžného roku v souladu s technickou vyhláškou o účetních záznamech, a to podle § 11 konsolidační vyhlášky státu. Jedinou výjimkou je první předání v roce 2015, kdy je termín posunut do 31. 3. 2015. |
| 8/2014 | Co znamená pojem rozšířený PAP? | Rozšířený PAP znamená pro konsolidovanou jednotku státu sledování partnerů onačených symbolem „P2x“ a jejich čtvrtletní vykazování a čtvrtletní vyplňování průměrné marže. Konsolidovaná jednotka státu bude ročně předávat Části XV až XVII PAP a konsolidovaná jednotka státu, která je organizační složkou státu nebo územním samosprávným celkem navíc Část XIV PAP. |
| 9/2014 | Bude se předávat seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu každý rok ve změnovém formátu nebo se vždy bude předávat v plném rozsahu? | Seznam účetních jednotek patřících do dílčího konsolidačního celku státu se bude vždy zasílat v plném rozsahu. V případě, že nedochází k žádné změně, zasílá se stejný výkaz jako v předchozím období. V případě, že dochází ke změně (změnám), upraví se výkaz předchozího období o tuto změnu (změny). |
| 10/2014 | V případě vykazování partnerů označených symbolem „P2x“ v PAP se vykazují pouze partneři, kteří jsou zároveň konsolidovanou jednotkou státu, nebo lze vykázat všechny bez ohledu na to, zda jsou zároveň konsolidovanou jednotkou státu? | Účetní jednotka se může v případě partnerů označených symbolem „P2x“ v PAP sama rozhodnout, zda bude vykazovat všechny partnery nebo pouze partnery, kteří jsou zároveň konsolidovanou jednotkou státu. |