Účetní výkazy za Českou republiku za účetní období roku 2023

Z grafu č. 1 vyplývá, že u celkových konsolidovaných aktiv dochází od roku 2016 k růstu, který v letech 2021 a 2022 akceleroval. V roce 2023 tempo růstu celkových konsolidovaných aktiv zpomalilo na úroveň roku 2020. U stálých aktiv došlo k výraznější změně mezi roky 2021 a 2022, což bylo způsobeno zejména jednorázovým odpisem záporného konsolidačního rozdílu, růstem hodnoty staveb a nedokončeného dlouhodobého majetku. U oběžných aktiv došlo k výraznější změně mezi roky 2020 a 2021 (nárůst o 47,7 %), která byla způsobena zejména nárůstem položky pevné termínové operace a opce (jedná se převážně o tržní ceny emisních povolenek, elektřiny a plynu u Skupiny ČEZ s meziročním růstem o 439,7 mld. Kč).

Výše peněžních prostředků k 31. 12. 2023 činila 1 048,7 mld. Kč (meziroční nárůst o 46,4 mld. Kč, tj. o 4,6 %). Jedná se zejména o peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na bankovních a jiných účtech konsolidovaných jednotek státu (viz příloha č. 1, kapitola 8, Peněžní prostředky). Peněžní prostředky konsolidovaných jednotek státu dosahují 66,7 % krátkodobých závazků České republiky. V roce 2022 a 2023 byly peněžní prostředky vystaveny mimořádně vysoké inflaci (15,1 % a 10,7 %), což způsobilo jejich částečné znehodnocení.

Peněžní prostředky územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) dosáhly v roce 2023 částky 490,8 mld. Kč (v roce 2022 částky 413,3 mld. Kč). V průběhu roku 2023 tedy zvýšily územní rozpočty objem svých úspor o 77,5 mld. Kč, tj. o 18,7 %. To je způsobeno tím, že příjmy rozpočtů územních samosprávných celků dlouhodobě převyšují jejich rozpočtové výdaje vč. splátek dluhů.

Z konsolidovaných jednotek státu vykázalo nejvyšší hodnotu peněžních prostředků Hlavní město Praha, a to ve výši 119,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 26,4 mld. Kč, tj. o 28,4 %). Největší objem peněžních prostředků mělo Hlavní město Praha soustředěno na základním běžném účtu územních samosprávných celků, a to ve výši 110,7 mld. Kč. Jedná se tedy o úspory z hlavní činnosti vygenerované zejména z příjmů z daní, pronájmů a prodejů majetku a dotací. Peněžní prostředky Hlavního města Prahy převýšily 17,2krát jeho krátkodobé závazky.

Z grafu č. 2 je patrný dlouhodobý rostoucí trend peněžních prostředků konsolidovaných jednotek státu, který v letech 2021 a 2022 dosahoval intenzivnějšího tempa růstu. V roce 2023 tempo růstu peněžních prostředků zpomalilo. Peněžní prostředky vzrostly od roku 2016 do roku 2023 o 505,7 mld. Kč. Například položka běžný účet, na kterou účtují zejména obchodní korporace, příspěvkové organizace nebo státní podniky, vzrostla od roku 2016 do roku 2023 o 154,2 mld. Kč, což je nárůst o 96,7 %. Podobný vývoj lze sledovat i u položky základního běžného účtu územních samosprávných celků, kde došlo k nárůstu mezi lety 2016 a 2023 o 179,6 mld. Kč, tj. o 140,6 %. Položka běžné účty zdravotních pojišťoven vykazovala až do roku 2020 rostoucí trend (na hodnotu 64,5 mld. Kč). V roce 2021 došlo k razantnímu meziročnímu poklesu (-12,6 mld. Kč), který byl způsoben zvýšenými nároky na boj s pandemií covidu-19. V roce 2022 se tato položka opětovně navýšila (+5,0 mld. Kč), a to vlivem vyšších plateb do systému veřejného zdravotního pojištění, z důvodu růstu minimální a průměrné mzdy. V roce 2023 dosáhla hodnota položky běžné účty zdravotních pojišťoven 55,4 mld. Kč.

Informace o vlastním kapitálu a cizích zdrojích

Celková pasiva k 31. 12. 2023 ve výši 7 503,8 mld. Kč byla tvořena ze 72,2 % cizími zdroji a z 27,8 % vlastním kapitálem. V roce 2023 došlo k nepatrnému poklesu tempa růstu cizích zdrojů (dluhu) a zároveň k negativnímu obratu ve vývoji vlastního kapitálu, mj. v důsledku meziročního zhoršení konsolidovaného výsledku hospodaření za rok 2023 (zhoršení výsledku o 30,0 mld. Kč, tj. z -57,1 mld. Kč na -87,1 mld. Kč). Na cizích zdrojích měly nejvýznamnější podíl dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů v celkové hodnotě 3 018,8 mld. Kč, přičemž dlouhodobé státní dluhopisy vydané Ministerstvem financí dosáhly po konsolidaci výše 2 861,7 mld. Kč. K meziročnímu navýšení hodnoty dlouhodobých státních dluhopisů vydaných Ministerstvem financí o 299,4 mld. Kč (v roce 2022 o 273,5 mld. Kč) došlo z důvodu nutnosti pokrytí schodku státního rozpočtu za rok 2023.

Cizí zdroje České republiky (dluhy) ve výši 5 414,5 mld. Kč meziročně vzrostly o 398,3 mld. Kč, tj. o 7,9 %. Téměř 56,0 % celkového dluhu České republiky bylo tvořeno již zmíněnými dlouhodobými závazky z vydaných dluhopisů. Další významnou položkou cizích zdrojů byly dlouhodobé úvěry ve výši 340,4 mld. Kč, tj. 6,3 % celkového dluhu České republiky. Převážná část dlouhodobých úvěrů ve výši 251,2 mld. Kč náležela vládní části, z toho Ministerstvu financí ve výši 147,4 mld. Kč.

Položka rezerv dosáhla 299,9 mld. Kč. Největší objem rezervy tvořila Skupina ČEZ (zejména rezervy pro účely likvidace jaderných zařízení) a Ministerstvo financí (rezervy na sanace ekologických zátěží).

Z grafu č. 3 je patrné, že v roce 2020 došlo ke změně trendu ve vývoji vlastního kapitálu a cizích zdrojů (k růstu dluhu a zároveň k poklesu vlastního kapitálu v důsledku ztrátového hospodaření). V roce 2021 tento negativní trend pokračoval s tím, že tempo růstu zadlužení meziročně ještě zrychlilo. V roce 2022 je již zřejmý pozitivní vývoj vlastního kapitálu a cizích zdrojů, který však v následujícím roce 2023 nepokračoval. Pokles vlastního kapitálu v roce 2023 byl způsoben, mj. zhoršením výsledku hospodaření České republiky (meziročním nárůstem ztráty z -57,1 mld. Kč v roce 2022 na -87,1 mld. Kč v roce 2023, tj. meziročně -30,0 mld. Kč). Nepatrné zrychlení nárůstu cizích zdrojů v roce 2023 (+0,7 %) bylo způsobeno zejména meziročním nárůstem krátkodobých závazků, které v roce 2022 naopak meziročně poklesly.

Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů

Dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů slouží zejména k financování schodku státního rozpočtu. Z grafu č. 4 je patrné, že zlom ve vývoji nastal mezi roky 2019 a 2020 a rostoucí trend pokračoval i v následujících letech. Potřeba emitování vyššího objemu státních dluhopisů souvisela nejdříve s pandemií covidu-19 a poté s válečným konfliktem na Ukrajině. Od roku 2023 již nemají tyto faktory na objem emitovaných státních dluhopisů zásadnější vliv. Z grafu č. 4 dále vyplývá, že dlouhodobé závazky z vydaných dluhopisů tvořily převážnou část celkového dluhu České republiky (55,8 %). Důležité je zmínit, že držiteli státních dluhopisů jsou kromě bank, investičních fondů, penzijních fondů nebo pojišťovacích společností také konsolidované jednotky státu, což představuje vzájemné vztahy v rámci konsolidačního celku Česká republika, které byly z tohoto důvodu vyloučeny (celkem bylo vyloučeno 59,7 mld. Kč). Hodnota dlouhodobých závazků z vydaných dluhopisů je tedy v účetních výkazech za Českou republiku nižší než v dokumentech, které nejsou sestavovány na konsolidované bázi (např. Státní závěrečný účet).

Informace o nákladech a výnosech

Celkové náklady České republiky za účetní období roku 2023 činily 3 655,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 9,7 %). Celkové výnosy České republiky za rok 2023 činily 3 575,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 8,5 %). Náklady tedy rostly o 1,3 % rychleji než výnosy, což představovalo meziroční nárůst ztráty o 30,0 mld. Kč.

Na celkových nákladech měly v roce 2023 největší podíl náklady z činnosti ve výši 2 035,8 mld. Kč, tj. podíl na celkových nákladech 55,7 % (meziroční nárůst o 77,8 mld. Kč, tj. o 4,0 %). Z nich jsou nejvýznamnější mzdové náklady ve výši 591,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 40,5 mld. Kč, tj. o 7,4 %). Mzdové náklady uváděné v této zprávě neobsahují náklady spojené se zákonnou povinností zaměstnavatele (konsolidované jednotky státu) hradit odvody na sociální a veřejné zdravotní pojištění, protože tyto náklady byly v rámci vzájemných vztahů vyloučeny.

U obchodních korporací rostly mzdové náklady meziročně o 10,4 %. U obcí vč. jejich příspěvkových organizací o 7,5 % a u organizačních složek státu o 6,9 %.

Vývoj mzdových nákladů od roku 2016 do roku 2023 znázorňuje graf č. 5. V těchto letech mzdové náklady meziročně rostly v průměru o 8,5 %, a to v důsledku zvyšování mezd, platů a počtu zaměstnanců v konsolidačním celku Česká republika. Pokud porovnáme rok 2023 s rokem 2016, zjistíme, že došlo ke zvýšení mzdových nákladů o 255,8 mld. Kč, tedy o 76,1 % (kumulativní inflace od roku 2016 do 2023 dosáhla výše 47,9 %).

Finanční náklady dosáhly v roce 2023 výše 281,2 mld. Kč (meziroční nárůst o 91,2 mld. Kč, tj. o 48,0 %). Na nárůstu finančních nákladů měla největší podíl položka prodané cenné papíry a podíly (meziroční nárůst o 30,8 mld. Kč, tj. o 106,5 %). Největší podíl na nárůstu této položky měla Skupina ČEZ (meziročně +16,3 mld. Kč), což bylo způsobeno zejména prodejem státních dluhových cenných papírů, kdy prodejní náklad byl v roce 2023 cca o 15,0 mld. Kč vyšší než v roce 2022. Nejvýznamnější položkou finančních nákladů byly úroky ve výši 140,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 25,8 mld. Kč, tj. o 22,5 %). Největší podíl se 120,1 mld. Kč, tedy s 85,5 % celkových úroků, mělo Ministerstvo financí, u kterého došlo k meziročnímu nárůstu o 18,7 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména vlivem vyšších nákladů na obsluhu státního dluhu. 

Z grafu č. 6 je zřejmé, že úroky z cizích zdrojů měly do roku 2019 mírně kolísavý vývoj. Od roku 2020 úroky meziročně rostou (v posledních dvou letech výrazněji), což je dáno zejména vyššími náklady na obsluhu státního dluhu vyvolanými především jeho nárůstem, výplatou úroků z protiinflačních státních dluhopisů a zhoršujícími se úrokovými podmínkami.

Náklady na transfery dosáhly v roce 2023 výše 1 338,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 155,7 mld. Kč, tj. o 13,2 %). Příjemci těchto transferů byly subjekty mimo konsolidační celek Česká republika, tj. především fyzické osoby. Jednalo se zejména o sociální dávky pojistného charakteru související s penzijním pojištěním (zejména starobní a invalidní důchody), dále nemocenské dávky a podpory v nezaměstnanosti. Nejvíce prostředků na sociální dávky poskytla v roce 2023 Česká správa sociálního zabezpečení, a to ve výši 716,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 93,3 mld. Kč, tj. o 15,0 %). Jednalo se zejména o důchody ve výši 670,3 mld. Kč (v roce 2022 tvořily důchody 574,9 mld. Kč, tj. navýšení o 16,6 %). Dalším významným poskytovatelem sociálních dávek byl Úřad práce České republiky, který v roce 2023 vyplatil na sociálních dávkách částku 138,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 4,4 mld. Kč, tj. o 3,3 %). Mezi sociální dávky patří například příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči nebo podpora v nezaměstnanosti.

Z grafu č. 7 je zřejmý každoroční nárůst nákladů na transfery. V roce 2020 došlo v souvislosti s pandemií covidu-19 k nejvýraznějšímu nárůstu nákladů na transfery, a to o 165,3 mld. Kč, tj. o 17,7 %, a poprvé tak k překonání hranice jednoho bilionu Kč. Nárůst byl v tomto roce ovlivněn především zvýšením výplat ošetřovného, kompenzacemi podnikatelským subjektům v souvislosti s pandemií covidu-19 a zvýšením důchodových dávek v důsledku valorizace důchodů. V letech 2021 a 2022 byl již nárůst výrazně pozvolnější, tj. o 4,6 % v roce 2021 a o 3,0 % v roce 2022. V roce 2023 byl nárůst nákladů na transfery způsoben zejména nárůstem důchodů. Náklady na důchody meziročně vzrostly o 95,5 mld. Kč, tj. o 16,6 %.

Výnosy z činnosti (zejména výnosy z prodeje vlastních výrobků, výnosy z prodeje služeb, výnosy z prodaného zboží a výnosy z veřejného zdravotního pojištění) dosáhly v roce 2023 výše 1 146,4 mld. Kč (meziroční pokles o 8,9 mld. Kč, tj. o 0,8 %). Mezi významné položky výnosů z činnosti patří výnosy z veřejného zdravotního pojištění ve výši 286,7 mld. Kč (meziroční nárůst o 22,2 mld. Kč, tj. o 8,4 %). Na celkové hodnotě této položky má největší podíl Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky ve výši 136,2 mld. Kč, tj. podíl 47,5 %. Další významnou položkou výnosů z činnosti je položka výnosy z prodeje vlastních výrobků ve výši 246,7 mld. Kč, u které došlo k nejvýznamnějšímu meziročnímu nárůstu, a to o 75,0 mld. Kč, tj. o 43,7 %. Meziroční nárůst této položky byl ovlivněn především nárůstem u Skupiny ČEZ, ve výši 87,8 mld. Kč, tj. o 138,1 %. Tento nárůst souvisí především s prodejem elektřiny a dále s prodejem plynu, tepla a uhlí. Naopak k nejvýznamnějšímu meziročnímu poklesu došlo u položky výnosy z prodaného zboží. Tato položka meziročně poklesla o 119,9 mld. Kč, tj. o 37,1 %. Pokles ovlivnila především společnost OTE, a.s. (meziročně o 111,7 mld. Kč, tj. o 50,7 %) a to zejména z důvodu poklesu výnosů z vypořádaných odchylek smluvních a naměřených hodnot u elektřiny a plynu.

Finanční výnosy meziročně vzrostly o 60,2 mld. Kč (tj. o 31,4 %) na 252,3 mld. Kč. Největší podíl na nárůstu finančních výnosů má položka úroky, která meziročně vzrostla o 30,1 mld. Kč (tj. o 55,5 %) na 84,2 mld. Kč. Důvodem nárůstu této položky byla zejména vyšší úroková sazba z vkladů u finančních institucí a dále narůstající objem peněžních prostředků konsolidovaných jednotek státu.

Celkové výnosy z daní a poplatků vč. sdílení dosáhly v roce 2023 rekordní výše 1 800,6 mld. Kč (meziroční nárůst o 141,3 mld. Kč, tj. o 8,5 %). Z toho výnosy z daní a poplatků, které jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu, dosáhly 1 343,4 mld. Kč. Výnosy ze sdílených daní a poplatků, které jsou zdrojem příjmů rozpočtů krajů, obcí a Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dosáhly 457,2 mld. Kč. Výběr daní a poplatků je zabezpečován zejména prostřednictvím Generálního finančního ředitelství, Generálního ředitelství cel a České správy sociálního zabezpečení. Na meziroční změně se nejvíce podílely výnosy z daně z příjmů fyzických osob a právnických osob s navýšením o 64,2 mld. Kč (+16,6 %), což bylo ovlivněno např. zvýšením minimální mzdy, růstem zaměstnanosti a mezd v soukromém sektoru a zavedením dočasné daně z neočekávaných zisků, jako zdroje financování pomoci státu s vysokými cenami energií. Dále se na meziroční změně podílely výnosy ze sociálního pojištění, které zaznamenaly nárůst ve výši 43,6 mld. Kč (+8,5 %). Tento nárůst byl ovlivněn zejména růstem mezd a platů. Výnosy z daně z přidané hodnoty zaznamenaly nárůst ve výši 32,2 mld. Kč (+5,9 %), což bylo ovlivněno zejména inflací, tj. růstem spotřebitelských cen.

Graf č. 8 znázorňuje vývoj celkových výnosů z daní a poplatků vč. sdílení v letech 2016 až 2023. Lze pozorovat každoroční nárůst až do roku 2019. V roce 2020 došlo k meziročnímu poklesu o 4,4 %. Tento pokles byl ovlivněn dopadem způsobeným pandemií covidu-19 a prohlouben řadou opatření zaměřených především na podporu právnických a podnikajících fyzických osob. K poklesu přispělo i zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. V roce 2021 došlo opět k pozvolnému meziročnímu nárůstu výnosů z daní a poplatků o 2,9 %. V roce 2022 tento nárůst zrychlil na 10,0 %. Rok 2023 pak znamenal zvýšení hodnoty celkových výnosů z daní a poplatků vč. sdílení o 8,5 %. Výnosy pouze ze sdílených daní a poplatků (hlavní zdroj příjmů krajů a obcí) vzrostly od roku 2016 do roku 2023 o 203,2 mld. Kč, tj. o 80,0 %. Důsledkem provedených konsolidačních operací a odlišných přístupů ve vykazování (akruální/peněžní báze) jsou vykázané hodnoty výnosů z daní a poplatků odlišné od hodnot uváděných např. ve Státním závěrečném účtu.

Výnosy z transferů meziročně vzrostly o 86,9 mld. Kč (tj. o 30,0 %) na 376,1 mld. Kč. Důvodem nárůstu výnosů z transferů byly zejména vyšší výnosy z dotací přijatých z rozpočtu Evropské unie (prostředky Evropských strukturálních a investičních fondů) a Finančních mechanismů (Fondy Evropského hospodářského prostoru a Norska, Program švýcarsko-české spolupráce). Jednalo se zejména o vyšší čerpání z Národního plánu obnovy (meziročně +45,2 mld. Kč).

Následující grafy č. 9a a 9b znázorňují vývoj celkových konsolidovaných nákladů a výnosů České republiky v letech 2016 až 2023. Náklady a výnosy byly zachyceny do období, se kterým věcně a časově souvisí, a to bez ohledu na tok peněžních prostředků.

Z grafu č. 9a je patrný dlouhodobý trend spočívající v pozvolném nárůstu nákladů i výnosů České republiky až do roku 2019. V roce 2020 došlo ke zrychlení tempa růstu nákladů oproti výnosům zejména z důvodu pandemie covidu-19, což byla hlavní příčina dosažené ztráty za účetní období roku 2020. V roce 2021 významným způsobem vzrostly náklady i výnosy České republiky vlivem derivátových obchodů s komoditami ve Skupině ČEZ (viz příloha č. 1, bod 8.2). V případě vzájemného započtení položek nákladů a výnosů souvisejících s derivátovými obchody s komoditami Skupiny ČEZ v letech 2019 až 2021 by byl růst nákladů i výnosů pozvolnější (viz graf č. 9b). V roce 2022 lze pozorovat zlepšení hospodaření České republiky, tj. pokles rozdílu mezi náklady a výnosy, což v konečném důsledku představuje meziroční pokles ztráty o 136,8 mld. Kč. V roce 2023 trend zlepšujícího se výsledku hospodaření České republiky nepokračoval. Zejména z důvodu nárůstu nákladů na transfery a finančních nákladů došlo k meziročnímu nárůstu ztráty o 30,0 mld. Kč.

Informace o výsledku hospodaření České republiky

Česká republika hospodařila v roce 2023 se ztrátou ve výši -87,1 mld. Kč. Pozitivní vývoj výsledku hospodaření z roku 2022 se tak neopakoval. Na vládní část (vč. zdravotních pojišťoven) připadá ztráta ve výši -169,5 mld. Kč, na municipální část naopak zisk ve výši +82,4 mld. Kč.

V roce 2023 došlo k meziročnímu nárůstu ztráty o 30,0 mld. Kč. Tento nárůst vychází zejména z růstu nákladů na transfery (meziročně +155,7 mld. Kč, tj. +13,2 %), což bylo způsobeno především nárůstem vyplácených důchodů (meziročně +95,5 mld. Kč, tj. +16,6 %). Tento nárůst dále vychází ze zvýšení finančních nákladů (meziročně +91,2 mld. Kč, tj. +48,0 %), což bylo způsobeno mj. nárůstem úroků z cizích zdrojů (zejména úroků spojených s obsluhou státního dluhu). Nárůst ztráty byl také způsoben růstem nákladů z činnosti (meziročně +77,8 mld. Kč, tj. +4,0 %) především v důsledku nárůstu mzdových nákladů (meziročně +40,5 mld. Kč, tj. +7,4 %).

Na druhé straně došlo k nárůstu výnosů z transferů (meziročně +86,9 mld. Kč, tj. +30,0 %), a to zejména z důvodu vyšších výnosů z dotací přijatých z rozpočtu Evropské unie (prostředky Evropských strukturálních a investičních fondů) a Finančních mechanismů (Fondy Evropského hospodářského prostoru a Norska, Program švýcarsko-české spolupráce). Jednalo se především o vyšší čerpání z Národního plánu obnovy (meziročně +45,2 mld. Kč). Dále došlo k růstu výnosů z daní a poplatků, které jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu (meziročně +83,1 mld. Kč, tj. +6,6 %) a růstu výnosů ze sdílených daní a poplatků (meziročně +58,2 mld. Kč, tj. +14,6 %), které jsou zdrojem příjmů územních samosprávných celků (krajů a obcí) a Státního fondu dopravní infrastruktury. Nárůst daní byl způsoben zejména nárůstem DPPO a DPFO (meziročně +64,2 mld. Kč), a to vlivem růstu minimální mzdy, zaměstnanosti, růstu mezd v soukromém sektoru nebo zavedením mimořádných daní. Nárůst daní byl dále způsoben nárůstem DPH (meziročně +32,2 mld. Kč), a to vlivem růstu spotřebitelských cen. Dále pak nárůstem sociálního pojištění (meziročně +43,6 mld. Kč), a to z důvodu růstu mezd a platů. Došlo také ke zvýšení finančních výnosů (meziročně +60,2 mld. Kč, tj. +31,4 %), což bylo způsobeno především nárůstem výnosů z úroků (z peněžních prostředků na účtech konsolidovaných jednotek státu uložených u finančních institucí), včetně úroků z cenných papírů a poskytnutých zápůjček.

Z grafu č. 10 je patrné, že od roku 2016 do roku 2019 hospodařil konsolidační celek Česká republika s kladným výsledkem. Obrat nastal v roce 2020, kdy byla poprvé od roku 2016 vykázána ztráta. Od roku 2020 tak hospodaří Česká republika se ztrátou. Ztráty v roce 2020 a 2021 byly zapříčiněny zejména pandemií covidu-19, která měla negativní dopad na hospodaření České republiky jako celku. To se negativně projevilo i ve státním rozpočtu, který v roce 2020 skončil se schodkem ve výši -367,5 mld. Kč a v roce 2021 se schodkem ve výši -419,7 mld. Kč.

V roce 2022 došlo k meziročnímu poklesu ztráty o 136,8 mld. Kč, což bylo dáno vyšším ziskem Generálního finančního ředitelství o 147,2 mld. Kč, zejména vlivem meziročního nárůstu výběru daní, a skokovým zvýšením zisku Skupiny ČEZ o 49,3 mld. Kč vlivem nárůstu cen elektrické energie a plynu. Meziročně vyšší ztráty naopak vykázalo Ministerstvo financí, a to o 66,1 mld. Kč, což bylo dáno především zvýšením nákladů ze sdílených daní a poplatků a finančních nákladů spojených s obsluhou státního dluhu. Ztráta v roce 2022 souvisela mj. s energetickou krizí, vysokou inflací a válečným konfliktem na Ukrajině. Přes zlepšení výsledku hospodaření v roce 2022 došlo v roce 2023 k prohloubení ztráty o 30,0 mld. Kč, tj. o 52,5 %.

Informace o podrozvahových účtech

Kniha podrozvahových účtů umožňuje sledovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, u nichž však nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize. Příkladem mohou být podmíněná aktiva a pasiva, u kterých se na podrozvahových účtech zachycuje možnost jejich vzniku v budoucnu při splnění jedné nebo více podmínek, jejichž splnění ovšem daná účetní jednotka neovlivní.

Nejvýznamnější podrozvahovou položkou ve výši 518,5 mld. Kč byly v roce 2023 dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů, které tvořily 37,1 % celkových podrozvahových aktiv. Téměř celá částka, tj. 515,2 mld. Kč, náleží Ministerstvu financí, resp. Národnímu fondu (fond ve správě Ministerstva financí zřízený za účelem řízení toků finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů).

Graf č. 11 zobrazuje vývoj dlouhodobých podmíněných pohledávek ze zahraničních transferů, který má od roku 2016 do roku 2021 klesající trend ovlivněný především proplácením závazků Evropskou komisí vůči Ministerstvu financí (Národnímu fondu) v souvislosti s programovým obdobím 2014-2020. V roce 2022 došlo k výraznému navýšení této položky s meziročním nárůstem o 443,5 mld. Kč, tj. o 282,5 %. Jednalo se o navýšení u Ministerstva financí o 444,2 mld. Kč zejména z důvodu schválení alokace peněžních prostředků EU fondů Evropskou komisí pro programové období 2021-2027. V roce 2023 došlo k meziročnímu poklesu dlouhodobých podmíněných pohledávek ze zahraničních transferů o 82,0 mld. Kč, tj. o 13,7 %, a to zejména vlivem proplácení souvisejících závazků Evropskou komisí v souvislosti s programovým obdobím 2014-2020.

Účetní konsolidace v kontextu výkaznictví státu 

Údaje o veřejných financích České republiky jsou obsaženy nejen v účetních výkazech za Českou republiku, ale i v dalších dokumentech nebo datech, z nichž těmi nejvýznamnějšími jsou Státní závěrečný účet České republiky sestavovaný Ministerstvem financí a statistické údaje o sektoru vládních institucí sestavované Českým statistickým úřadem.

Každý z těchto dokumentů nebo dat sleduje a hodnotí účetní údaje o veřejných financích České republiky (např. peněžní toky, finanční pozici, výsledky hospodaření) z jiného pohledu. Zpravidla se liší i skladba účetních jednotek, jejichž účetní údaje jsou zpracovány. Je to dáno tím, že účetní údaje jsou využívány pro různé účely, a tomu je přizpůsoben i jejich rozsah. Hodnoty v těchto dokumentech nebo datech se tedy odlišují a vlivem uplatnění odlišných přístupů jsou neporovnatelné. Více informací k účetní konsolidaci v kontextu výkaznictví státu je uvedeno v příloze č. 3.

Účetní výkazy za Českou republiku jsou dostupné také v Informačním portálu MONITOR, kde lze nalézt i účetní závěrky vybraných účetních jednotek. Zároveň lze pomocí analytické části MONITORU vybírat různá časová období a různé ukazatele, a vytvářet si tak libovolné sestavy dat.

Bližší informace k účetním výkazům za Českou republiku poskytne Ministerstvo financí na e-mailové adrese konsolidace@mfcr.cz.

¹ Hodnoty v této zprávě jsou uváděny zpravidla po provedení konsolidačních operací na úrovni konsolidačního celku Česká republika, tudíž nemusí odpovídat hodnotám uvedeným v individuálních účetních závěrkách konsolidovaných jednotek státu.
² Konsolidovaný výsledek hospodaření běžného účetního období není prostým rozdílem mezi celkovými výnosy a celkovými náklady, ale je dále upraven o menšinové podíly a podíly na výsledku hospodaření v ekvivalenci.