Taxonomie EU
Úvod
Taxonomie EU je jednotný klasifikační systém, který prostřednictvím konzistentních a objektivních technických kritérií poskytuje jednotné definice environmentálně udržitelných hospodářských činností. Jednotné definice vytváří jistotu pro investory a chrání je před klamavou ekologickou reklamou („greenwashingem”). Taxonomie EU snižuje roztříštěnost trhu a informační asymetrii, podporuje podniky v jejich úsilí stát se šetrnějšími ke klimatu a životnímu prostředí a tím zásadně přispívá k nasměrování finančních toků do udržitelných investic.
Taxonomie EU byla stanovena Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 tzv. nařízením o taxonomii, které vstoupilo v platnost dne 12. července 2020 a od téhož dne jsou použitelná některá jeho ustanovení. Zbývající ustanovení jsou použitelná od 1. ledna 2022 1 a od 1. ledna 2023 2. Nařízení o taxonomii je přímo použitelné ve všech členských státech Evropské unie.
Podstata opatření
Taxonomie EU pomáhá investorům a podnikům činit informovaná investiční rozhodnutí s cílem určit stupeň udržitelnosti investic. Rozhodně však není povinným seznamem k investování ani hodnocením „zelenosti“ podniků. Podniková sféra může taxonomii EU využívat při strategickém plánování a stanovování cílů transformace podnikových postupů a obchodních modelů (kritéria taxonomie EU mohou představovat požadovanou úroveň/standard výkonnosti). Tuto transformaci pak lze financovat například evropskými zelenými dluhopisy, které jsou taxonomií EU podmíněny (více informací v sekci Evropský standard pro zelené dluhopisy).
S cílem usnadnit přesun investic směrem k udržitelným činnostem a projektům stanovuje nařízení o taxonomii environmentálně udržitelné cíle, které mohou být naplňovány prostřednictvím různých finančních produktů. Článek 9 nařízení o taxonomii konkrétně vymezuje šest environmentálních cílů3, kterými jsou
zmírňování změny klimatu (mitigace),
přizpůsobování se změně klimatu (adaptace),
udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
přechod na oběhové hospodářství,
prevence a omezování znečištění,
ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Uvedené cíle doplňuje článek 3 nařízení o taxonomii, který stanovuje čtyři podmínky, jež musí hospodářská činnost splňovat, aby byla uznána za environmentálně udržitelnou, respektive v souladu s taxonomií EU. Hospodářská činnost je v souladu s taxonomií EU, pokud
- významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům,
- významně nepoškozuje žádný ze zbývajících environmentálních cílů,
- je prováděna v souladu s minimálními zárukami, a
- je v souladu s technickými screeningovými kritérii.
Environmentální cíle taxonomie EU jsou blíže specifikovány v nařízeních Komise v přenesené pravomoci, pro které se zpravidla používá název akty v přenesené pravomoci. První dva environmentální cíle jsou specifikovány v aktu v přenesené pravomoci v oblasti klimatu, konkrétně ve dvou jeho přílohách4. Zbývající čtyři environmentální cíle jsou specifikovány v aktu v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí, konkrétně ve čtyřech jeho přílohách)5. Akty v přenesené pravomoci, které na základě nařízení o taxonomii vydává Evropská komise, jsou taktéž přímo použitelné ve všech členských státech Evropské unie.
Pro oblast klimatu a životního prostředí došlo prozatím k vydání
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 6 tzv. aktu v přenesené pravomoci v oblasti klimatu (platného od 29. prosince 2021 a použitelného od 1. ledna 2022), který stanovuje technická screeningová kritéria pro první dva environmentální cíle taxonomie EU, dosud pozměněného
- Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 tzv. doplňkovým aktem v přenesené pravomoci v oblasti klimatu (platným od 4. srpna 2022 a použitelným od 1. ledna 2023), který stanovuje technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti v odvětví jaderné a plynové energetiky pro první dva environmentální cíle taxonomie EU, a
- Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 tzv. dalším doplňkovým aktem v přenesené pravomoci v oblasti klimatu (platným od 11. prosince 2023 a použitelným od 1. ledna 2024), který upravuje a doplňuje technická screeningová kritéria pro první dva environmentální cíle taxonomie EU7.
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 tzv. aktu v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí (platného od 11. prosince 2023 a použitelného od 1. ledna 2024), který stanovuje technická screeningová kritéria pro čtyři zbývající environmentální cíle taxonomie EU.
Ministerstvo financí ČR vytvořilo v rámci projektu „Mapování taxonomie EU“ uživatelsky přívětivý soubor MS Excel, který konsoliduje přílohy aktů v přenesené pravomoci v oblasti klimatu a životního prostředí. Tento soubor spolu s doprovodným manuálem je veřejnosti zpřístupněn v sekci Projekt „Mapování taxonomie EU“.
Akty v přenesené pravomoci vymezují odvětví a s nimi související hospodářské činnosti, které byly doposud zařazeny do taxonomie EU. Každá hospodářská činnost obsahuje popis, který ji definuje a stanovuje její přesný rozsah. Popis hospodářské činnosti slouží k tomu, aby uživatelé taxonomie EU8 mohli určit, zda se na jimi prováděné nebo financované hospodářské činnosti vztahují požadavky taxonomie EU, respektive zda jsou tyto hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii EU. Popis hospodářské činnosti často obsahuje kódy statistické klasifikace hospodářských činností v EU tzv. NACE. Kódy NACE jsou však pouze orientační. Jejich účelem je pomoci uživatelům se v taxonomii EU lépe orientovat (určit způsobilost hospodářských činností). Zejména mohou pomoci uživatelům, kteří již s kódy NACE pracují. Přesný rozsah hospodářské činnosti je stanoven pouze popisem konkrétní činnosti.
Některé hospodářské činnosti zařazené do taxonomie EU mají specifický charakter. Nařízení o taxonomii tyto činnosti dělí na dvě kategorie, tj.
- přechodné činnosti,
- podpůrné činnosti.
Přechodné činnosti jsou činnosti, které významně přispívají k environmentálnímu cíli zmírňování změny klimatu (mitigaci), avšak prozatím pro ně není dostupná nízkouhlíková alternativa. Přestože se nejedná o nízkouhlíkové činnosti, podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství v souladu s cíli Pařížské dohody. Přechodné činnosti jsou definovány jako činnosti, které
- vykazují úroveň emisí skleníkových plynů odpovídající nejlepším výsledkům v daném odvětví nebo průmyslu,
- nebrání rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ,
- nevedou k tomu, že aktiva s vysokými emisemi skleníkových plynů budou s ohledem na svou ekonomickou životnost zakonzervována a budou tak vytěsňovat nízkouhlíkové alternativy.
Příkladem přechodné činnosti je výroba elektřiny z plynových elektráren9. Tyto elektrárny přispívají k environmentálnímu cíli zmírňování změny klimatu, protože produkují méně emisí skleníkových plynů než uhelné elektrárny. Moderní plynové elektrárny s kombinovaným cyklem patří k nejúčinnějším v odvětví a poskytují dočasné řešení při přechodu na obnovitelné zdroje energie, aniž by bránily jejich rozvoji. Navíc mohou být v budoucnu upraveny pro využití nízkouhlíkových plynů, jako je vodík, což zabraňuje „uzamykání“ technologií s vysokými emisemi a podporuje dlouhodobý přechod na klimaticky neutrální hospodářství.
Podpůrné činnosti jsou činnosti, které k jednomu nebo více environmentálním cílům nepřispívají prostřednictvím své vlastní výkonnosti, ale tím, že umožňují jiným činnostem zlepšit svoji výkonnost. Podpůrné činnosti tak podporují, aby k jednomu nebo více environmentálním cílům významně přispívaly i další hospodářské činnosti.
Musí být však dodrženo, že podpůrné činnosti
- nevedou k tomu, že aktiva, jež ohrožují plnění dlouhodobých environmentálních cílů, budou s ohledem na svou ekonomickou životnost zakonzervována,
- mají s ohledem na životní cyklus výrazný pozitivní dopad na životní prostředí.
Příkladem podpůrné činnosti je instalace a údržba nabíjecí infrastruktury pro elektromobily10. Tato činnost sama o sobě přímo nepřispívá k environmentálním cílům, ale umožňuje širší využívání elektromobilů, které mají nižší emise skleníkových plynů než vozidla se spalovacími motory. Instalace nabíjecích stanic také neprodlužuje životnost neudržitelných technologií a naopak podporuje přechod na udržitelnější formy dopravy. I když je třeba zohlednit emise spojené s výrobou nabíjecí infrastruktury, její celkový dopad na životní prostředí je pozitivní, protože usnadňuje používání nízkouhlíkové dopravy a tím přispívá k dosažení klimatických cílů.
Pro každou hospodářskou činnost jsou stanovena technická screeningová kritéria11 dvojího typu. Prvním typem jsou technická screeningová kritéria „významného přínosu“, druhým typem jsou technická screeningová kritéria zásady „významně nepoškozovat“ (do no significant harm/DNSH). Hospodářská činnost musí splňovat oba typy technických screeningových kritérií, což zaručuje, že významně přispívá aspoň k jednomu z šesti environmentálních cílů a zároveň významně nepoškozuje žádný z ostatních environmentálních cílů.
Taxonomie EU se v současné době vztahuje pouze na environmentální oblast (pilíř E v rámci konceptu ESG) a zahrnuje výhradně odvětví a hospodářské činnosti, které mohou významně přispět k environmentálním cílům. Pokud určitá hospodářská činnost není momentálně zařazena do taxonomie EU, neznamená to nutně, že je škodlivá pro klima či životní prostředí nebo neudržitelná. Důvodem může být, že se jedná o činnost s méně významným přínosem k environmentálním cílům či se zanedbatelným dopadem. Některé činnosti nebyly dosud zařazeny také z politických a technických důvodů. Příkladem je zemědělství, u něhož panují rozdílné názory na definici udržitelných praktik, a chemický průmysl, v rámci nějž je obtížné stanovit jednotná kritéria pro posuzování udržitelnosti. Diskuse o jejich zařazení do taxonomie EU nadále probíhají s cílem zajistit spravedlivé a adekvátní posouzení.
Časem budou do taxonomie EU doplňovány další odvětví a hospodářské činnosti. Zároveň bude docházet k aktualizaci taxonomie EU v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, technologickým pokrokem a vývojem politiky v oblasti klimatu a životního prostředí. Doposud byla do taxonomie EU zařazena následující odvětví (níže doplněna označením, ke kterým cílům mohou tato odvětví významně přispět):
- lesnictví ,
- činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí ,
- zpracovatelský průmysl ,
- energetika ,
- zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace ,
- doprava ,
- stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí ,
- informační a komunikační činnosti ,
- odborné, vědecké a technické činnosti ,
- peněžnictví a pojišťovnictví ,
- vzdělávání ,
- zdravotní a sociální péče ,
- kulturní, zábavní a rekreační činnosti ,
- řízení rizik v případě katastrof ,
- služby ,
- ubytovací činnosti .
Nedílnou součást taxonomie EU tvoří tzv. minimální záruky, které představují základní standardy odpovědného podnikatelského chování, jež musí podniky dle článku 18 nařízení o taxonomii dodržovat. Soulad s minimálními zárukami je jednou ze čtyř podmínek pro uznání hospodářské činnosti jako environmentálně udržitelné. Cílem minimálních záruk je zajistit, aby žádná hospodářská činnost nebo investice nemohla být považována za udržitelnou, pokud v jejím rámci dochází k porušování klíčových sociálních zásad, lidských a pracovních práv, nebo pokud neodpovídá minimálním standardům odpovědného chování podniků.
Minimální záruky zajišťují, že podniky jednají v souladu s mezinárodními standardy v oblasti sociálních zásad, lidských práv a pracovních podmínek. Konkrétně vyžadují, aby podniky dodržovaly:
- pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,
- obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně zásad a práv stanovených v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci a v Mezinárodní listině lidských práv.
Při uplatňování uvedených postupů musí být dodržována také zásada „významně nepoškozovat“, kterou stanovuje článek 2 bod 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (tzv. nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování/SFDR). Více ke způsobu zohledňování uvedených požadavků je vysvětleno ve sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování.
Působnost opatření
Plnění podmínek taxonomie EU definovaných v článku 3 nařízení o taxonomii je pro podniky dobrovolné, přesto článek 8 nařízení o taxonomii stanovuje povinnost zveřejňovat informace o tom, zda uvedené podmínky podniky splňují. Obecně vzato nařízení o taxonomii nestanovuje nefinančním podnikům povinnost uvádět jejich hospodářské činnosti do souladu s taxonomií EU. Stejně tak nestanovuje finančním podnikům povinnost, aby jejich finanční a investiční aktivity souvisely s hospodářskými činnostmi, které jsou v souladu s taxonomií EU.
Jedinou povinností, kterou nařízení o taxonomii nefinančním a finančním podnikům stanovuje, je povinnost zveřejňovat informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku12 souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné, tzn.
- způsobilost jejich hospodářských činností pro taxonomii EU, a
- soulad jejich hospodářských činností s taxonomií EU.
Tuto povinnost vymezuje článek 8 nařízení o taxonomii, který zároveň odkazuje na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (tzv. účetní směrnici) pro určení podniků, na něž se povinnost vztahuje13. Povinnost zveřejňovat informace podle článku 8 nařízení o taxonomii mají/budou mít
- od roku 2021 (prvním zveřejňovaným obdobím bylo účetní období14 roku 2021 zveřejněné v roce 2022)
- velké účetní jednotky, které jsou subjektem veřejného zájmu s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500,
- mateřské společnosti velké skupiny účetních jednotek s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500,
- od roku 2025 (prvním zveřejňovaným obdobím bude účetní období roku 2025 zveřejněné v roce 2026)
- ostatní velké účetní jednotky,
- ostatní mateřské společnosti velké skupiny účetních jednotek,
- od roku 2026 (prvním zveřejňovaným obdobím bude účetní období roku 2026 zveřejněné v roce 2027)
- kótované střední a malé účetní jednotky (s možností odkladu o dva roky) a malé a nepříliš složité instituce a kaptivní pojišťovny,
- od roku 2028 (prvním zveřejňovaným obdobím bude účetní období roku 2028 zveřejněné v roce 2029)
- mateřské společnosti ze třetích zemí,
- jejichž dceřiná společnost usazená na území Evropské unie je velkou, střední, nebo malou účetní jednotkou a zároveň subjektem veřejného zájmu, nebo
- jejichž pobočka nacházející se na území Evropské unie přesahuje roční obrat 40 mil. EUR a čistý obrat celé skupiny přesahuje 150 mil. EUR za dva po sobě jdoucí roky.
- mateřské společnosti ze třetích zemí,
Konkrétní požadavky na zveřejňování informací vztahující se na výše uvedené podniky se liší na základě toho, zda se jedná o podniky nefinanční, nebo finanční. Tyto požadavky, respektive obsah a strukturu informací, které mají podniky zveřejnit, a metodiku, která má být při tomto zveřejnění dodržena, upřesňuje Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 tzv. akt v přenesené pravomoci o zveřejňování a jeho jedenáct příloh. Akt v přenesené pravomoci o zveřejňování je použitelný od 1. ledna 2022. Od 1. ledna 2024 je použitelný také akt v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí (Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486), který pozměňuje a doplňuje akt v přenesené pravomoci o zveřejňování. Aktuální konsolidované znění aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování bylo zveřejněno 1. ledna 2024.
Nefinanční a finanční podniky musí vykazovat způsobilost svých hospodářských činností pro taxonomii EU a soulad svých hospodářských činností s taxonomií EU prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI).
Nefinanční podniky15 mají povinnost zveřejňovat tři klíčové ukazatele výkonnosti, tj.
- podíl obratu plynoucí z produktů nebo služeb souvisejících s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi,
- podíl kapitálových výdajů (CapEx) týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi,
- podíl provozních výdajů (OpEx) týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi.
Tyto informace zveřejňují nefinanční podniky na základě přílohy I aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování a předkládají je formou tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze II tohoto aktu.
Finanční podniky16 mají povinnost zveřejňovat procento způsobilých aktiv v rámci svých portfolií. Pokyny ke stanovení konkrétních klíčových ukazatelů výkonnosti poskytují finančním podnikům přílohy, které jsou součástí aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování. Klíčové ukazatele výkonnosti:
- správci aktiv zveřejňují na základě příloh III a XI a předkládají je formou tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze IV,
- úvěrové instituce zveřejňují na základě příloh V a XI a předkládají je formou tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze VI,
- investiční podniky zveřejňují na základě příloh VII a XI a předkládají je formou tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze VIII,
- pojišťovny a zajišťovny zveřejňují na základě příloh IX a XI a předkládají je formou tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze X.
Od roku | Za rok | Účetní jednotky (podniky) | Ukazatele pro | Environmentální cíle |
---|---|---|---|---|
2022 | 2021 | nefinanční | způsobilost | |
finanční | způsobilost | |||
2023 | 2022 | nefinanční | způsobilost a soulad | |
finanční | způsobilost | |||
2024 | 2023 | nefinanční | způsobilost a soulad | |
finanční | způsobilost a soulad* | |||
2024 | 2023 | nefinanční | způsobilost | |
finanční | způsobilost | |||
2025 | 2024 | nefinanční | způsobilost a soulad | |
finanční | způsobilost | |||
2026 | 2025 | nefinanční | způsobilost a soulad | |
finanční | způsobilost a soulad |
* úvěrové instituce budou zveřejňovat podle oddílů 1.2.3. a 1.2.4. přílohy V aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování od 1. ledna 2026
Informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku17 souvisejí s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi (klíčové ukazatele výkonnosti), zahrnou nefinanční a finanční podniky do svých zpráv o udržitelnosti, které jsou povinny sestavovat na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (NFRD) a následně Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (CSRD), respektive zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (více informací v sekcích Směrnice o nefinančním výkaznictví (NFRD) a Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD)).
Podpůrná opatření Evropské komise
Evropská komise s cílem podpořit podniky a zainteresované strany při implementaci a provádění nařízení o taxonomii pravidelně vytváří a poskytuje podpůrné nástroje a pokyny. Tyto nástroje a dokumenty jsou shromážděny na internetových stránkách Evropské komise EU Taxonomy Navigator (převáženě v anglickém jazyce). Internetové stránky mimo základních informací o taxonomii EU poskytují
- sady odpovědí na často kladené otázky (FAQs),
- nástroj (EU Taxonomy Compass) umožňující vyhledávat a filtrovat jednotlivé hospodářské činnosti,
- interaktivní taxonomickou kalkulačku (EU Taxonomy Calculator), která nefinančním podnikům zprostředkovává, jak určit způsobilost hospodářských činností pro taxonomii EU a soulad hospodářských činností s taxonomií EU (klíčové ukazatele výkonnosti),
- uživatelskou příručku k taxonomii EU (EU Taxonomy User Guide), která má krok za krokem pomoci nefinančním a finančním podnikům určit způsobilost hospodářských činností pro taxonomii EU a soulad hospodářských činností s taxonomií EU.
Zároveň Evropská komise spustila dne 17. října 2023 nový nástroj EU Taxonomy Stakeholder Request Mechanism 18, který umožňuje zainteresovaným stranám předkládat návrhy k zařazení nových hospodářských činností do taxonomie EU, nebo návrhy na úpravu technických screeningových kritérií stávajících činností. Tento nástroj bude fungovat nepřetržitě a pro jednotlivá kola předkládání návrhů budou oznamovány uzávěrky.
Souhrn uvedených odkazů
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (tzv. nařízení o taxonomii)
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (tzv. akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu)
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (tzv. doplňkový akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu)
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 stanovující další technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů (tzv. druhý doplňkový akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu)
- Aktuální konsolidované znění aktu v přenesené pravomoci v oblasti klimatu
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (tzv. akt v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí)
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (tzv. akt v přenesené pravomoci o zveřejňování)
- Aktuální konsolidované znění aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování
- OECD Guidelines for Multinational Enterprises (Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti)
- Guiding Principles on Business and Human Rights (Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
- Sdělení Komise o výkladu a provádění některých právních ustanovení nařízení EU o taxonomii a souvislostech s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (tzv. účetní směrnice)
- EU Taxonomy Navigator
- EU Taxonomy User Guide
- EU Taxonomy Stakeholder Request Mechanism
1 Ustanovení vztahující se k prvním dvěma environmentálním cílům.
2 Ustanovení vztahující se ke zbývající čtyřem environmentálním cílům.
3 Environmetálními cíli jsou myšleny cíle v oblasti klimatu a životního prostředí. Jedná se o termín zavedený nařízením o taxonomii.
4 Akt v přenesené pravomoci v oblasti klimatu obsahuje přílohu pro cíl zmírňování změny klimatu a přílohu pro cíl přizpůsobování se změně klimatu.
5 Akt v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí obsahuje přílohu pro cíl udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přílohu pro cíl přechod na oběhové hospodářství, přílohu pro cíl prevence a omezování znečištění a přílohu pro cíl ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
6 Aktuální konsolidované znění aktu v přenesené pravomoci v oblasti klimatu bylo zveřejněno 1. ledna 2024.
7 Dvě změny v obecných kritériích zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek, nabývají účinnosti až 1. ledna 2025
8 Zpravidla finanční a nefinanční podniky a členské státy.
9 Environmentální cíl: Zmírňování změny klimatu (mitigace); Odvětví: 4. Energetika; Hospodářská činnost: 4.29 Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv.
10 Environmentální cíl: Zmírňování změny klimatu (mitigace); Odvětví: 6. Doprava; Hospodářská činnost: 6.15 Infrastruktura umožňující silniční a veřejnou dopravu.
11 Technická screeningová kritéria by měla vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie, jakož i z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud pro určitou oblast politiky objektivně neexistují žádné vhodné alternativy, technická screeningová kritéria mohou rovněž vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.
12 Které podnik provádí, financuje nebo do kterých investuje.
13 Podniky povinnými zveřejňovat informace podle článku 8 nařízení o taxonomii, jsou podniky, na které se vztahuje článek 19a nebo článek 29a. Články 19a a 29a do účetní směrnice doplnila Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (tzv. NFRD) a později je revidovala Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (tzv. CSRD).
14 Účetním/vykazovaným obdobím je roční období (fiskální rok) od předcházejícího kalendářního roku ke dni zveřejnění. Platí i pro další fáze.
15 Nefinančním podnikem je podnik, na který se vztahují povinnosti zveřejňování informací stanovené v článcích 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (účetní směrnice) a který není finančním podnikem podle článku 1 odst. 1 bodu 8 aktu v přenesené pravomoci o zveřejňování.
16 Finančním podnikem je podnik, na který se vztahují povinnosti zveřejňování informací stanovené v článcích 19a a 29a směrnice 2013/34/EU (účetní směrnice) a který je správce aktiv, úvěrová instituce definovaná v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 575/20136, investiční podnik definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pojišťovna definovaná v čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES7 nebo zajišťovna definovaná v čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES;
17 Které podnik provádí, financuje nebo do kterých investuje.
18 Úvodní internetová stránka k EU Taxonomy Stakeholder Request Mechanism.