Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 10. 2024
Územní rozpočty v říjnu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 51,8 mld. Kč. Pomalejší růst příjmů a rychlejší tempo růstu výdajů vedlo k tomu, že se výsledek hospodaření meziročně snížil. Vlastní příjmy územních rozpočtů však zaznamenaly solidní růst, což opět posílilo jejich finanční soběstačnost. Klíčový podíl na tomto vývoji měly nedaňové příjmy, které v průběhu roku významně vzrostly díky mimořádným příjmům (výplata věřitelů Sberbank CZ), a daňové příjmy, které těžily z pozitivních změn v ekonomickém prostředí.
U daní bylo klíčové zvýšení inkasa DPFO, které odráží rostoucí mzdy a konsolidační opatření, a vyšší výběr DPH díky nárůstu spotřeby domácností. Naopak inkaso DPPO meziročně kleslo, což souvisí s úhradami záloh na dani. Významný růst zaznamenala daň z nemovitých věcí, což obcím přineslo dodatečné peněžní prostředky. Naopak příjmy neinvestičních transferů meziročně poklesly, zejména kvůli nižším kompenzačním příspěvkům pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a u obcí kvůli snížení přijatých peněžních prostředků z Operačního programu Jan Amos Komenský. Územní rozpočty sice přijaly meziročně méně investičních transferů, a to zejména z Integrovaného regionálního operačního programu, ale nezpomalily své investiční aktivity a rozvojové projekty.
Výdajová stránka rozpočtu byla ovlivněna povodněmi, které zasáhly území České republiky. Tyto události vedly k neplánovaným výdajům, zejména v nejvíce postižených oblastech, kde bylo nutné pokrýt škody a zajistit obnovu infrastruktury. V souvislosti s přípravou a řešením krizových situací a s odstraněním následků škod způsobených tlakovou níží Boris územní rozpočty od září realizovaly výdaje ve výši 576,4 mil. Kč. Nejvíce postiženým krajem byl Olomoucký kraj, ve kterém výdaje obcí a kraje v souvislosti s povodněmi dosáhly 278,6 mil. Kč a Moravskoslezský kraj s výdaji ve výši 233,3 mil. Kč. Přehled výdajů krajů a obcí v souvislosti s povodněmi za rok 2024 je uveden v příloze.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v říjnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu 51,8 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 1, tak se výsledek hospodaření v komparaci s minulým rokem snížil o 18,3 %, tj. o 11,6 mld. Kč. Důvodem bylo nižší tempo růstu příjmové strany územních rozpočtů vyvolané nižším meziročním růstem daňových příjmů a meziročním snížením přijatých transferů. Pokud očistíme výsledek hospodaření o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak saldo rozpočtu dosáhlo 51,4 mld. Kč2 a meziročně pokleslo o 18,4 %, tj. o 11,6 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v říjnu 2024 činily 694,1 mld. Kč a meziročně vzrostly pouze marginálně o 0,9 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 528,3 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 441,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,4 %, tj. o 18,5 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, v říjnu letošního roku meziročně vzrostla a činila 83,7 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 18,4 %, tj. o 10,4 mld. Kč, na 66,9 mld. Kč. Příčinou byl zejména nárůst nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále pak daňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst o 1,9 %, tj. o 7 mld. Kč, na 368,2 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně klesly o 4,8 %, tj. o 12,6 mld. Kč, na 252 mld. Kč. To bylo způsobeno zejména poklesem neinvestičních přijatých transferů (pokles o 3,3 %, tj. o 7,6 mld. Kč), které v říjnu dosáhly 225,9 mld. Kč. Meziročně klesly i přijaté investiční transfery (pokles o 16,1 %, tj. o 5 mld. Kč) a v říjnu dosáhly 26,1 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové výdaje územních rozpočtů v říjnu 2024 činily 642,3 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 2,9 %, tj. o 17,8 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 476,9 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 517,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,9 %, tj. o 14,4 mld. Kč, přičemž největší podíl na meziročním růstu měly neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím na silnice. Kapitálové výdaje v říjnu vyšplhaly na 125,2 mld. Kč a meziročně se navýšily o 2,8 %, tj. o 3,4 mld. Kč, a to v důsledku zvýšení nákupu majetkových podílů místních samospráv.
I. Hospodaření krajů
Kraje na konci října hospodařily s přebytkovým rozpočtem ve výši 11,6 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 2, tak se výsledek hospodaření meziročně snížil o 24,7 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 11,3 mld. Kč2 a meziročně se snížil o 25,1 %, tj. o 3,8 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v letošním říjnu činily 293,8 mld. Kč a v porovnání s minulým rokem se propadly o 1,2 %, tj. o 3,6 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 176,1 mld. Kč. V průběhu roku systematicky rostou vlastní příjmyi krajů, které v říjnu dosáhly 102,7 mld. Kč (meziročně vzrostly o 6,8 %, tj. o 6,5 mld. Kč) a tvořily 58,4 % celkových očištěných příjmů3.
Důvodem posílení vlastních příjmů byl růst nedaňových příjmů (meziroční růst o 45,3 %, tj. o 4,5 mld. Kč), které v říjnu dosáhly 14,4 mld. Kč, a to zejména z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále meziročně vzrostly daňové příjmy, a to o 2,4 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 88 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem příjmů z DPFO o 12,8 %, tj. o 2,3 mld. Kč, na 20,1 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšily příjmy z DPH o 3,3 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 44,2 mld. Kč, a to z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Poklesly naopak příjmy z DPPO o 6,6 %, tj. o 1,6 mld. Kč na 23,2 mld. Kč, což bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Ostatní daňové příjmy, které představují pouze minoritu daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje ke konci října 2024 přijaly transfery ve výši 191,1 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 5,1 %, tj. o 10,2 mld. Kč méně. Pokles se týkal jak strany neinvestičních transferů, tak i těch investičních. Neinvestiční transfery přijaté kraji v říjnu 2024 dosáhly 181,2 mld. Kč a meziročně se snížily o 1,5 %, tj. 2,8 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 4,2 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v říjnu 2024 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním říjnu 9,9 mld. Kč a meziročně klesly o 42,8 %, tj. o 7,4 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční propad transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionální operačního programu – finanční prostředky z EU (pokles o 2,4 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) a v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (pokles o 1,6 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji v říjnu 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v říjnu 2024 činily 282,2 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 0,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 164,8 mld. Kč. Na meziročním poklesu celkových výdajů se podílely výlučně kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 17,6 %, tj. o 6,6 mld. Kč, na 31,1 mld. Kč. Významný meziroční pokles investičních aktivit krajů koresponduje s poklesem přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na pořízení drážních vozidel. Naproti tomu běžné výdaje meziročně vzrostly o 2,8 %, tj. o 6,8 mld. Kč, na 251,2 mld. Kč. Na tom se nejvíce podílely neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím na silnice. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 187,8 mld. Kč a tvořily 74,8 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání.
Hospodaření krajů bylo v říjnu ovlivněno povodněmi, které způsobila tlaková níže Boris. V souvislosti s tím kraje realizovaly v říjnu 2024 výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi ve výši 254,4 mil. Kč. Od září se tyto výdaje vyšplhaly na 278,8 mil. Kč. Záplavy napáchaly nejvíce škod v Olomouckém kraji, jehož výdaje související s povodněmi přesáhly 222,9 mil. Kč. Dále výdaje realizoval Moravskoslezský kraj (50,6 mil. Kč), Pardubický kraj (3 mil. Kč) a Jihomoravský kraj (1,3 mil. Kč).
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný za září 20244 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2024.
II. Hospodaření obcí
Obce na konci října vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 39,1 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 6, tak výsledek hospodaření se meziročně snížil (o 17,6 %, tj. o 8,3 mld. Kč), a to z důvodu rychlejšího tempa růstu výdajů nežli příjmů. Rozpočet hl. m. Prahy skončil v říjnu v přebytku 19,2 mld. Kč (meziroční pokles 16,3 %, tj. 3,7 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 114,8 mld. Kč a výdaji v hodnotě 95,6 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí činily 293,8 mld. Kč, výdaje 274 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 19,8 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v říjnu 2024 činily 408,6 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,6 %, tj. o 10,3 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 388,2 mld. Kč. Od počátku roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůi obcí, které v říjnu dosáhly 337,9 mld. Kč (meziroční růst o 3,7 %, tj. o 12 mld. Kč) a tvořily 87 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména díky růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 13,2 %, tj. o 6 mld. Kč, na 51,3 mld. Kč, a to zejména z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále meziročně vzrostly daňové příjmy (růst o 1,8 %, tj. o 4,9 mld. Kč), které v říjnu dosáhly 280,2 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšily příjmy z ostatních daňových příjmů o 21,5 %, tj. o 6,4 mld. Kč, na 35,8 mld. Kč z důvodu zvýšení inkasa daně z nemovitých věcí. Dále vzrostly příjmy z DPFO o 9,5 %, tj. 4,9 mld. Kč, na 56,1 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Meziročně mírně vzrostly příjmy z DPH o 0,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na 118,5 mld. Kč. Naproti tomu se meziročně snížily příjmy z DPPO, a to o 8,6 %, tj. o 6,5 mld. Kč na 69,8 mld. Kč, což bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022.
Obce ke konci října letošního roku přijaly transfery v celkové výši 70,8 mld. Kč a meziročně poklesly o 2,3 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Meziroční propad přijatých transferů byl způsoben výlučně poklesem neinvestičních transferů (snížení o 7,2 %, tj. o 4,2 mld. Kč), které ke konci října činily 53,3 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 5,9 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v říjnu 2024 je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 16,9 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 17,5 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,7 mld. Kč) z kapitoly MMR a transferů v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,8 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MŽP. Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi v říjnu 2024 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v říjnu 2024 činily 369,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,3 %, tj. o 18,7 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 349,2 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,5 %, tj. o 10,6 mld. Kč, na 95,2 mld. Kč. Na tom se podílely především výdaje na nákup majetkových podílů. Běžné výdaje obcí dosáhly 274,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3 %, tj. o 8,1 mld. Kč. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí především zvýšení výdajů na silnice na nákup ostatních služeb.
Hospodaření obcí bylo v říjnu ovlivněno povodněmi, které způsobila tlaková níže Boris. V souvislosti s tím obce realizovaly v říjnu 2024 výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi ve výši 277,7 mil. Kč. Od září se tyto výdaje vyšplhaly na 323,4 mil. Kč. Záplavy napáchaly nejvíce škod v obcích Moravskoslezského kraje, jejichž výdaje související s povodněmi přesáhly 207,2 mil. Kč. Dále nejvyšší výdaje realizovaly obce Olomouckého kraje (55,7 mil. Kč), obce Zlínského kraje (12,3 mil. Kč) a obce Jihomoravského kraje (10,2 mil. Kč).
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný za září 20244 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2024.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v říjnu 2024 s celkovými příjmy ve výši 5,8 mld. Kč (meziroční růst o 30,4 %, tj. o 1,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 4,7 mld. Kč (meziroční růst o 19,1 %, tj. o 0,7 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 1,1 mld. Kč (meziroční růst o 0,6 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Tento rozdíl je způsoben časovým nesouladem mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků ze státního rozpočtu kraji a hl. m. Prahou určených na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám a školským zařízením.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy