Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 28. 2. 2025
Územní rozpočty na počátku roku 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 20,2 mld. Kč. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku však došlo k poklesu výsledného salda, což primárně odráží rychlejší tempo růstu běžných výdajů, které převýšilo mírné navýšení příjmů. Meziroční růst příjmů byl způsoben vyššími neinvestičními transfery, zejména v oblasti přímých výdajů na vzdělávání. Na straně výdajů došlo k nárůstu jak běžných, tak kapitálových výdajů.
Podle scénáře makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR by měla tuzemská ekonomika v roce 2025 akcelerovat (oproti roku 2024 o 1,1 %) a dosáhnout růstu HDP přibližně kolem 2 %. Oživení je podpořeno především stabilizací domácí poptávky a postupným odezníváním vnějších ekonomických nejistot. Z aktuální únorové makroekonomické prognózy České národní banky vyplývá, že inflace by měla v průběhu roku 2025 dosáhnout průměrné hodnoty kolem 2,3 %. Tento výhled reflektuje předpoklad stabilizace cenových tlaků a postupný návrat inflace k inflačnímu cíli ČNB na úrovni 2 %. Územní samosprávy by tak v roce 2025 měly hospodařit v prostředí ekonomického oživení a stabilní inflace, což vytváří příznivé podmínky pro posilování investiční aktivity a podporu strategických projektů.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) na počátku roku 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu 20,2 mld. Kč. Meziročně se výsledek hospodaření snížil o 23,7 %, tj. o 6,3 mld. Kč, a to z důvodu vyššího tempa růstu běžných výdajů územních rozpočtů. Pokud očistíme výsledek hospodaření o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy 1, tak saldo rozpočtu dosáhlo 19 mld. Kč a meziročně pokleslo o 27,6 %, tj. o 7,3 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v únoru 2025 činily 136,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,3 %, tj. o 3,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 98,9 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 75,9 mld. Kč se téměř nezměnily. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v únoru letošního roku činila 76,8 % a meziročně se mírně zvýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především kapitálové příjmy (meziročně o 14,5 %, tj. o 0,2 mld. Kč), konkrétně navýšení příjmů z prodeje pozemků, které dosáhly 1,4 mld. Kč. Daňové příjmy meziročně pouze mírně vzrostly na 62,2 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v únoru 2025 dosáhly 57,8 mld. Kč a zaznamenaly nárůst, což bylo způsobeno výlučně růstem neinvestičních transferů. Na počátku roku naopak meziročně klesly přijaté investiční transfery.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v únoru 2025 činily 116,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 9,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 79,8 mld. Kč. Běžné výdaje v únoru dosáhly 102,3 mld. Kč (meziroční růst o 6,6 %, tj. o 6,3 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí zejména neinvestiční transfery základním školám. Kapitálové výdaje se v únoru meziročně navýšily (o 27,2 %, tj. o 3,1 mld. Kč) z důvodu investic do základních škol a silnic a činily 14,4 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v únoru 2025 vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 13,6 mld. Kč a navazují na hospodaření minulého roku (meziroční pokles o 1,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 12,5 mld. Kč a meziročně se tak snížil o 7,5 %, tj. o 1 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci února 2025 dosáhly 67,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,8 %, tj. o 1,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí příjmy 34 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů se meziročně mírně snížily na 17,7 mld. Kč a tvořily 51,9 % celkových očištěných příjmů2.
Dominantní část vlastních příjmů tvoří daňové příjmy (meziroční růst o 2,6 %, tj. o 0,4 mld. Kč), které v únoru dosáhly 15,3 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem příjmů z DPH (o 1,8 %, tj. o 0,2 mld. Kč), kde se promítá růst nominálních výdajů domácností. Dále se zvýšil příjem z DPFO (o 4,1 %, tj. o 0,2 mld. Kč), kde se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně mírně snížily.
Kraje na počátku roku 2025 přijaly transfery ve výši 49,5 mld. Kč, (meziroční růst o 4,4 %, tj. o 2,1 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery přijaté kraji dosáhly 49 mld. Kč (meziroční růst o 9,4 %, tj. 4,2 mld. Kč). Největší meziroční růst byl zaznamenán zejména u přímých výdajů na vzdělávání (o 12,5 %, tj. o 3,4 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v únoru 2025 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily pouhých 0,5 mld. Kč (meziroční pokles o 81,2 %, tj. o 2,1 mld. Kč). Na tom se podílel meziroční pokles transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – finanční prostředky z EU (o 2 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji v únoru 2025 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v únoru 2025 činily 53,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,9 %, tj. o 2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 21,5 mld. Kč. Největší podíl na meziročním růstu celkových výdajů měly běžné výdaje (o 3,7 %, tj. o 1,8 mld. Kč), které dosáhly 50,8 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 38,9 mld. Kč a tvořily 76,5 % celkových běžných výdajů, kdy se jednalo především o neinvestiční transfery poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily (o 8,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč) na 2,8 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za rok 2024 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2024.
II. Hospodaření obcí
Obce v únoru 2025 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 6,5 mld. Kč, což představuje polovinu salda rozpočtu minulého roku (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy v únoru skončil v přebytku 4,7 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 21,4 mld. Kč a výdaji v hodnotě 16,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 49 mld. Kč, výdaje 47,2 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 1,8 mld. Kč. Po očištění výsledku hospodaření obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí saldo 6,3 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí na počátku letošního roku dosáhly 70,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 1,7 %, tj. o 1,2 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 65,4 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v únoru tvořily 88,8 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly nepatrný meziroční růst a dosáhly 58,1 mld. Kč.
Největší objem vlastních příjmů tvoří daňové příjmy, které meziročně klesly o 0,6 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 47 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil příjem z DPFO (o 3,7 %, tj. 0,4 mld. Kč), kde se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostl příjem z DPH (o 0,5 %, tj. o 0,1 mld. Kč), kde se promítá růst nominálních výdajů domácností. Ostatní daňové příjmy zaznamenaly meziroční pokles.
Obce ke konci února letošního roku přijaly transfery v celkové výši 12,3 mld. Kč (meziroční růst o 8,9 %, tj. o 1 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 10,2 mld. Kč a meziročně se navýšily (o 4,6 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u přímých výdajů na vzdělávání (o 0,4 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v únoru 2025 je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 37,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč) na 2 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – finanční prostředky z EU (zvýšení o 0,6 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté obcemi v únoru 2025 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v únoru 2025 činily 63,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 12,3 %, tj. o 7 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 59,1 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 8,4 %, tj. o 4 mld. Kč) na 52,2 mld. Kč, a to zejména navýšením neinvestičních transferů základním a mateřským školám. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 14,3 mld. Kč. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily (o 34,1 %, tj. o 3 mld. Kč) na 11,7 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za rok 2024 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2024.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v únoru 2025 s celkovými příjmy ve výši 1 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 0,8 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,2 mld. Kč.
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy