Finanční nástroje

1. STÁTNÍ DLUHOPISY OBECNĚ

Emitentem státních dluhopisů je podle zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, Česká republika zastoupená Ministerstvem financí.

K financování krátkodobého státního dluhu jsou vydávány krátkodobé dluhopisy se splatností do 1 roku prodávané na peněžním trhu – státní pokladniční poukázky (SPP). První emise státních pokladničních poukázek na českém trhu byla realizována 4. ledna 1993.

Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy (SDD) prodávané na kapitálovém trhu mají dobu splatnosti delší než 1 rok, jsou používány především k financování dlouhodobého státního dluhu, a v případech schváleného schodkového státního rozpočtu i k financování krátkodobého dluhu. První emise těchto dluhopisů byla vydána 18. března 1993.

Spořicí státní dluhopisy (SSD) jsou nabízeny drobným investorům, především občanům České republiky. Na rozdíl od střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů prodávaných na kapitálovém trhu, nejsou tyto dluhopisy veřejně obchodovatelné. První série emisí těchto dluhopisů byla vydána 11. listopadu 2011.

S platností od 6. října 2014 se všechny členské státy Podvýboru EFC pro státní dluhopisový trh (ESDM) dohodly na jednotné implementaci dvou obchodních dnů jako standardní doby vypořádání na OTC sekundárním trhu převoditelných státních cenných papírů. Nová standardní doba vypořádání byla rovněž diskutována se zástupci všech primárních dealerů českých státních dluhopisů na osmé a deváté schůzi Výboru primárních dealerů konané 15. května a 15. září 2014. Počínaje 6. říjnem 2014 jsou veškeré obchody uskutečněné na sekundárním trhu prostřednictvím obchodních platforem MTS CR a XETRA a rovněž veškeré mimoburzovní obchody vypořádány CDCP v čase T+2.

2. STÁTNÍ POKLADNIČNÍ POUKÁZKY

Charakteristika v současnosti vydávaných státních pokladničních poukázek:

• dluhopisy peněžního trhu jsou vydávány bez kupónů (výnosem je rozdíl mezi emisní cenou a jmenovitou hodnotou)
• výpočet výnosu do splatnosti je podle standardu  ACT/360
• jmenovitá hodnota 1 milion Kč
• vydávané s maximální splatností 1 rok
• jedná se o zaknihované cenné papíry
• evidenci majitelů vede Česká národní banka
• prodávané holandskou aukcí (uniform price auction)
• aukce jsou vyhlašovány na internetové stránce Ministerstva financí a ČNB, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, popř. v jiných komunikačních médiích
• prodávány pouze členům skupiny primárních dealerů českých státních dluhopisů,
• SPP jsou rovněž používané jako kolaterál při realizování reverzních repo operací v rámci řízení likvidity státní pokladny zápůjčních facilit podporujících likviditu sekundárního trhu státních dluhopisů.

3. STŘEDNĚDOBÉ A DLOUHODOBÉ STÁTNÍ DLUHOPISY

Charakteristika vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v současnosti vydaných na domácím trhu

• fixně i variabilně úročené dluhopisy a dluhopisy bez výnosu
• se splátkou jmenovité hodnoty v den splatnosti,
• výpočet alikvótního úrokového výnosu je podle standardu 30E/360, ACT/360 nebo ACT/ACT (ICMA)
• jmenovitá hodnota 10 000 Kč
• doba splatnosti od 2 let výše
• jedná se o zaknihované cenné papíry
• evidovány v Centrálním depozitáři cenných papírů, a.s.
• jsou prodávány primárním dealerům v primárních aukcích prostřednictvím elektronického systému Bloomberg, aukce jsou vyhlašovány na internetové stránce Ministerstva financí a ČNB, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, popř. v jiných komunikačních médiích
• v aukční den se prodávají nejméně dva státní dluhopisy s různou charakteristikou (např. fixní a variabilně úročený nebo střednědobý a dlouhodobý státní dluhopis)
• prodávány pouze členům skupiny primárních dealerů českých státních dluhopisů
• na sekundárním trhu jsou obchodovány v rámci realizovaných přímých prodejů, zpětných odkupů nebo výměnných operací státních dluhopisů prostřednictvím elektronické obchodní platformy MTS Czech Republic nebo Thomson Reuters Dealing FX Trading
• SDD jsou rovněž využívány jako kolaterál při realizaci zápůjčních facilit podporujících likviditu sekundárního trhu státních dluhopisů
• stripovatelné vybrané emise

4. SPOŘICÍ STÁTNÍ DLUHOPISY

Charakteristika vydávaných spořicích státních dluhopisů:

• fixně i variabilně úročené dluhopisy
• dluhopisy s omezenou nebo vyloučenou převoditelností
• nejsou obchodovatelné na regulovaném trhu
• splacení jmenovité hodnoty k datu splatnosti (o splacení jmenovité hodnoty je možné také před stanoveným datem splatnosti na základě uplatnění práva držitelů v předem daných termínech)
• výpočet poměrného výnosu dluhopisů je podle standardu ACT/ACT (ICMA) nebo ACT/360
• jmenovitá hodnota 1 Kč
• doba splatnosti od 1 roku výše
• jedná se o zaknihované cenné papíry
• evidovány v samostatné evidenci státních dluhopisů vedené Ministerstvem financí
• jsou prodávány drobným investorům prostřednictvím smluvních distributorů a elektronického přístupu ke správě majetkového účtu
• oznámení o emisích jsou uveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva financí, popř. jsou oznámeny prostřednictvím médií
• existují různé typy: diskontovaný, prémiový, kuponový, reinvestiční, proti-inflační či variabilní
• více informací: www.sporicidluhopisycr.cz

5. REPO OPERACE

Repo operace mohou být používány k řízení likvidity podle § 34 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a také jako zápůjční facility.

6. ZÁPŮJČNÍ FACILITY

Pro podporu likvidity sekundárního trhu státních dluhopisů České republiky využívá Ministerstvo financí zápůjční facility ve formě repo operací, kdy krátkodobě poskytuje v závislosti na poptávce primárních dealerů státní dluhopisy z vlastního majetkového účtu oproti peněžním prostředkům, a zápůjční facility ve formě kolateralizovaných zápůjček, kdy za poplatek poskytuje krátkodobě státní dluhopisy z vlastního majetkového účtu oproti jinému státnímu dluhopisu České republiky či poukázce ČNB.

7. DERIVÁTOVÉ OPERACE

Ministerstvo financí realizovalo první derivátovou operaci v podobě jednoduchého úrokového swapu (plain vanilla IRS) dne 28. listopadu 2002. Od té doby se staly finanční deriváty integrální součástí řízení českého státního dluhu a slouží jako velice flexibilní nástroj řízení rizik finančních toků dluhové služby centrální vlády ve vazbě na výdajovou stranu státního rozpočtu.

Generální zmocnění ministerstva financí k provádění finančních derivátů na účet České republiky v rámci výkonu řízení státního dluhu je obsaženo v §35, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, který opravňuje Ministerstvo financí ke sjednávání obchodů s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových, či jiných rizik.

Derivátové obchody sjednává Ministerstvo financí samostatně prostřednictvím specializovaného expertního pracoviště (oddělení Řízení rizik a strategie portfolia). Obchody jsou sjednávány výhradně s mezinárodními a tuzemskými subjekty s ratingovým hodnocením alespoň na úrovni A/A2, se kterými má Ministerstvo financí uzavřenu tzv. „ISDA (International Swaps and Derivatives Association, Inc.) Master Agreement“ včetně příslušného Dodatku. Obecná smlouva ISDA a její Dodatek byl schválen Usnesením vlády ČR č. 1188 ze dne 25. 11. 2002. Ve věcném souladu s tímto vzorem jsou sjednávány ISDA smlouvy s jednotlivými protistranami tak, aby byl standardizován nastavený právní a ekonomický rámec pro procedury řízení kreditního rizika operací s cílem nezvýhodňovat v tomto směru žádný konkrétní subjekt. Pokud daný subjekt není schopen či ochoten akceptovat podmínky v souladu s uvedeným usnesením, Ministerstvo financí v takovém případě výraznější odchylky v zásadě neakceptuje a smlouvu s daným subjektem neuzavře. Zároveň není přípustné, aby Ministerstvo financí kdykoliv v budoucnu sjednalo derivátový obchod se subjektem, se kterým nemá uzavřenu platnou ISDA smlouvu včetně Dodatku.

Od prosince 2015 využívá Ministerstvo rovněž devizové swapy (též „Foreign Exchange swap“, „FX swapy“), které patří mezi standardní nástroje používané při řízení likvidity státní pokladny a řízení portfolií finančních aktiv a pasiv. Účelem použití devizového swapu je převedení prostředků z jedné měny do měny druhé bez nutnosti jejich konverze na trhu, případně bez nutnosti uzavírání složitějších měnových a opčních derivátů. Devizový swap slouží k zajištění kurzového rizika a technicky představuje závazek koupit (prodat) a zároveň prodat (koupit) stejné množství jedné měny proti druhé s různými daty vypořádání těchto transakcí.

8. PŘÍMÉ ÚVĚRY STÁTU

Potřeba financování státu je rovněž kryta dlouhodobými přijatými zápůjčkami a úvěry od mezinárodních finančních organizací (dosud od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy). Přijetí těchto zápůjček a úvěrů umožňuje §35a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.